zavřít
Gordon Brown

britský premiér

Věk:
71
Narození:
20. 2. 1951 , Glasgow, Skotsko
Znamení:
vodnář   |  aktuální horoskop
Výška:
180 cm
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Třináct let stál Gordon Brown ve stínu Tonyho Blaira, deset z toho ve funkci ministra financí britské vlády. V červnu 2007 se tento Skot konečně dočkal a přestěhoval se na Downing street 10, nejžádanější adresu v Británii. Adresu britského premiéra. Gordon Brown se narodil 20. února 1951 ve skotském Glasgow. Jeho otec byl duchovním ve skotské církvi a měl na syna velký vliv. Střední školu mladý Brown navštěvoval ve městě Kirkcaldy, poté v pouhých šestnácti letech nastoupil na Edinburghskou univerzitu, kde studoval historii. Na univerzitě si při ragbyovém zápase poranil levé oko a dokonce na něj následně oslepl. Brown byl vynikajícím studentem, vystudoval s červeným diplomem a na škole zůstal, aby si udělal doktorát. Ten nakonec obdržel v roce 1982, téma jeho disertační práce bylo „Labour Party a politická změna ve Skotsku mezi lety 1918-1929“. Mezi lety 1972-1975 dokonce na univerzitě zastával pozici rektora. Brownovi se však nepodařilo získat na univerzitě stálý úvazek, především díky politickému aktivismu (do Labour Party vstoupil už v 18 letech). Učil tedy v Edinbourghu jako externista, stejně tak jako na Makedonské univerzitě v Glasgow. V roce 1980 odešel a začal pracovat jako žurnalista ve skotské televizi. Předtím však již stačil prohrát při své první kandidatuře do parlamentu. Ve volbách prohrál s konzervativcem Michaelem Acramem. V roce 1983 se Brown stal labouristickým poslancem a od té doby je profesionálním politikem. Volební období, kdy vstoupil do parlamentu, je shodou náhod stejné jako u Tonyho Blaira, jeho pozdějšího rivala. Brown si pozici v Labour Party neustále upevňoval. Strana v té době byla v opozici (na Downing Street v té době sídlila „Železná lady“ Margareth Thatcherová) a on byl jejím stínovým ministrem průmyslu a obchodu a především stínovým ministrem financí. V roce 1994 zemřel náhle na infarkt John Smith, tehdejší vůdce Labour Party. O Brownovi se hovořilo jako o možném nástupci, nakonec však do čela strany vystoupal místo věčně zamračeného a nemluvného Skota charismatický rétor Tony Blair. Dodnes se spekuluje o tom, zda oba muži skutečně před volbami předsedy strany uzavřeli dohodu, v níž se Blair zavázal, že pokud se stane předsedou vlády, bude Brown jeho ministrem financí a poté i jeho nástupcem v polovině druhého volebního období. Obrovský úspěch labouristů ve volbách v roce 2001 však vedl k tomu, že se Blairovi premiérské křeslo přenechávat nechtělo. Jisté však je, že poté co labouristé dokázali pod Blairem ve volbách vyhráli, 2. května 1997 Brown nastupuje na post ministra financí. V úřadu vydržel nepřetržitě přes deset let, což je nejdéle ze všech labouristů a stačí to i na druhé místo v britské historii. Jeho působení na ministerstvu je též považováno za úspěšné – po dobu, kterou byl v úřadu, rostlo britské hospodářství v průměru o 2,7%, což je rychleji, než je průměr v Evropské unii. Podařilo se mu též srazit míru nezaměstnanosti. Pro svou oddanost politice zůstával Brown dlouho svobodný. Jedna z jeho bývalých přítelkyň prohlásila, že bylo těžké s ním žít, když stále myslel na politiku. V roce 2000 se téměř v padesáti konečně oženil, manželkou se mu stala Sarah Maculayová. V prosinci 2001 se jim narodilo první dítě, děvčátko bylo však nedonošené a zakrátko zemřelo. Později se jim narodili dva synové – John a James Frazer. V roce 2004 dal Tony Blair najevo, že stále nemíní opustit premiérský úřad. Prohlásil sice, že nepovede stranu do voleb v roce 2009, ale že si odslouží celé třetí volební období. Volby v roce 2005 však nebyly tak úspěšné jako dvoje předchozí a napětí mezi Brownem a Blairem rostlo. Stejně tak rostl tlak v samotné labouristické straně, která nesouhlasila například s Blairovým přístupem k Iráku. Celé to vedlo k tomu, že Blair v září 2006 přislíbil, že do roka odstoupí. Ministr financí zůstával po celou dobu jednoznačným nástupcem a tak když nakonec Tony Blair 10. května ohlásil svůj odchod, neměl Brown žádného vážného protikandidáta co se týkalo postu leadera Labour Party a premiéra. Dne 27. června se tak Gordon Brown za souhlasu britské královny stal 52. britským premiérem. Mezi agendu, kterou se hodlá nejvíce zabývat, patří reforma zdravotnictví, bydlení pro sociálně slabší a mladé a především školství. Údajně prohlásil, že „misí britského národa je být světovou třídou ve vzdělání“. Nejsložitější úkol ho ale čeká až v roce 2009. Všichni očekávají, zda pod jeho vedením dokáže Labour Party počtvrté za sebou zvítězit v parlamentních volbách. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Třináct let stál Gordon Brown ve stínu Tonyho Blaira, deset z toho ve funkci ministra financí britské vlády. V červnu 2007 se tento Skot konečně dočkal a přestěhoval se na Downing street 10, nejžádanější adresu v Británii. Adresu britského premiéra.

Gordon Brown se narodil 20. února 1951 ve skotském Glasgow. Jeho otec byl duchovním ve skotské církvi a měl na syna velký vliv. Střední školu mladý Brown navštěvoval ve městě Kirkcaldy, poté v pouhých šestnácti letech nastoupil na Edinburghskou univerzitu, kde studoval historii. Na univerzitě si při ragbyovém zápase poranil levé oko a dokonce na něj následně oslepl.

Brown byl vynikajícím studentem, vystudoval s červeným diplomem a na škole zůstal, aby si udělal doktorát. Ten nakonec obdržel v roce 1982, téma jeho disertační práce bylo „Labour Party a politická změna ve Skotsku mezi lety 1918-1929“. Mezi lety 1972-1975 dokonce na univerzitě zastával pozici rektora.

Brownovi se však nepodařilo získat na univerzitě stálý úvazek, především díky politickému aktivismu (do Labour Party vstoupil už v 18 letech). Učil tedy v Edinbourghu jako externista, stejně tak jako na Makedonské univerzitě v Glasgow. V roce 1980 odešel a začal pracovat jako žurnalista ve skotské televizi. Předtím však již stačil prohrát při své první kandidatuře do parlamentu. Ve volbách prohrál s konzervativcem Michaelem Acramem.

V roce 1983 se Brown stal labouristickým poslancem a od té doby je profesionálním politikem. Volební období, kdy vstoupil do parlamentu, je shodou náhod stejné jako u Tonyho Blaira, jeho pozdějšího rivala. Brown si pozici v Labour Party neustále upevňoval. Strana v té době byla v opozici (na Downing Street v té době sídlila „Železná lady“ Margareth Thatcherová) a on byl jejím stínovým ministrem průmyslu a obchodu a především stínovým ministrem financí.

V roce 1994 zemřel náhle na infarkt John Smith, tehdejší vůdce Labour Party. O Brownovi se hovořilo jako o možném nástupci, nakonec však do čela strany vystoupal místo věčně zamračeného a nemluvného Skota charismatický rétor Tony Blair. Dodnes se spekuluje o tom, zda oba muži skutečně před volbami předsedy strany uzavřeli dohodu, v níž se Blair zavázal, že pokud se stane předsedou vlády, bude Brown jeho ministrem financí a poté i jeho nástupcem v polovině druhého volebního období. Obrovský úspěch labouristů ve volbách v roce 2001 však vedl k tomu, že se Blairovi premiérské křeslo přenechávat nechtělo.

Jisté však je, že poté co labouristé dokázali pod Blairem ve volbách vyhráli, 2. května 1997 Brown nastupuje na post ministra financí. V úřadu vydržel nepřetržitě přes deset let, což je nejdéle ze všech labouristů a stačí to i na druhé místo v britské historii. Jeho působení na ministerstvu je též považováno za úspěšné – po dobu, kterou byl v úřadu, rostlo britské hospodářství v průměru o 2,7%, což je rychleji, než je průměr v Evropské unii. Podařilo se mu též srazit míru nezaměstnanosti.

Pro svou oddanost politice zůstával Brown dlouho svobodný. Jedna z jeho bývalých přítelkyň prohlásila, že bylo těžké s ním žít, když stále myslel na politiku. V roce 2000 se téměř v padesáti konečně oženil, manželkou se mu stala Sarah Maculayová. V prosinci 2001 se jim narodilo první dítě, děvčátko bylo však nedonošené a zakrátko zemřelo. Později se jim narodili dva synové – John a James Frazer.

V roce 2004 dal Tony Blair najevo, že stále nemíní opustit premiérský úřad. Prohlásil sice, že nepovede stranu do voleb v roce 2009, ale že si odslouží celé třetí volební období. Volby v roce 2005 však nebyly tak úspěšné jako dvoje předchozí a napětí mezi Brownem a Blairem rostlo. Stejně tak rostl tlak v samotné labouristické straně, která nesouhlasila například s Blairovým přístupem k Iráku. Celé to vedlo k tomu, že Blair v září 2006 přislíbil, že do roka odstoupí.

Ministr financí zůstával po celou dobu jednoznačným nástupcem a tak když nakonec Tony Blair 10. května ohlásil svůj odchod, neměl Brown žádného vážného protikandidáta co se týkalo postu leadera Labour Party a premiéra.

Dne 27. června se tak Gordon Brown za souhlasu britské královny stal 52. britským premiérem. Mezi agendu, kterou se hodlá nejvíce zabývat, patří reforma zdravotnictví, bydlení pro sociálně slabší a mladé a především školství. Údajně prohlásil, že „misí britského národa je být světovou třídou ve vzdělání“. Nejsložitější úkol ho ale čeká až v roce 2009. Všichni očekávají, zda pod jeho vedením dokáže Labour Party počtvrté za sebou zvítězit v parlamentních volbách.

Gordon Brown v našich článcích

  • ANO, my to prostě takhle děláme

    ANO, my to prostě takhle děláme

    17. 3. 2015 10:46 Po víkendovém sjezdu hnutí ANO byla česká média zaplavena takovým množstvím komentářů, že se zdá, že není co dodat - zkusím jednak názorovou škálu shrnout a zkusit dodat něco nového.… více

  • Norimberský tribunál pro Putina, žádá petice. Podepsali dva britští expremiéři a mluví o smyčce

    Parlamentnílisty.cz, 19. 3. 2022 K petiční listině vyzývající ke vzniku nového mezinárodního tribunálu, který by po vzoru norimberských procesů posoudil možné zločiny spáchané ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Ukrajině, se vyslovila hned dvojice expremiérů Spojeného království Gordon Brown a sir John Major. „Musíme dát Putinovým kolaborantům jasně najevo, že smyčka se utahuje,“ vyzval Brown. … více

  • Když hoří Škodovka. I velké firmy se musí připravit na dezinformace, říká britský píárista

    Tiscali, 14. 1. 2020 Novináři by měli přestat používat termín "falešné zprávy", myslí si Iain Bundred, specialista na politickou komunikaci a bývalý mluvčí britského expremiéra Gordona Browna. "Kdybychom pojem fake news přestali používat my, vsadím se, že ho přestane používat i Trump," tvrdí v rozhovoru pro server HlídacíPes.org. … více

  • Konečná (KSČM): Zločinci bez trestu

    Parlamentnílisty.cz, 4. 10. 2016 V červnu letošního roku spatřila světlo světa dlouhodobě očekávaná zpráva Johna Chilcota o působení Velké Británie ve válce v Iráku. Chilcot vedl vyšetřování od roku 2009, kdy k tomu dostal zadání od Blairova nástupce Gordona Browna. Po sedmi letech byly prezentovány závěry, které zcela souzní s tím, co o válce v Iráku říkala KSČM na samém počátku – pro válku nebylo opodstatnění. … více

Mohli by vás také zajímat…