zavřít
Muammar Kaddáfí

liybyjský diktátor

Narození:
7. 6. 1942 , Surt, Libye
Úmrtí:
20. 10. 2011  ve věku 69 let,  Syrta, Libye,  důvod: zabit při zatýkání
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

39 se líbí, 40 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Je jedním z nejdéle vládnoucích diktátorů světa, v čele Libye stojí již více než třicet šest let. Po značnou část této doby byl na černé listině západních demokracií, především pak Spojených států. Dnes se zdá být polepšený a Washington ho dokonce stáhl ze svého seznamu států podporujících terorismus. Kaddáfí se narodil v v roce 1942, přesné datum narození zůstává neznámé. Byl jediným synem bedujínské rodiny, která žila v poušti nedaleko Surtu. Poté co povinně několik let studoval korán, začal v roce 1956 navštěvovat školu ve městě Sabha. Právě tam získal mladý Kaddáfí přátele, s nimiž měl později převzít moc nad celou Lybií. Při studiích byl Kaddáfí ovlivněn arabským nacionalismem, který v sousedním Egyptě propagoval prezident Násir. Pro politický aktivismus byl následně ze školy vyloučen a nakonec skončil u studií práv na univerzitě v Tripolisu. Jako výborný student posléze nastoupil na vojenskou akademii a studoval dokonce i rok na Královské vojenské akademii v Sandhurstu. Po návratu byl důstojníkem v lybijské armádě. Dne 1. března 1969 armáda provedla státní přečvrat a svrhla krále Idríse, který byl tou dobou na léčení v Turecku. Na konci dne byla vyhlášena Lybijská arabská republika a Kaddáfí měl titul „bratra vůdce revoluce“. Kaddáfí sám netoužil po vysokých vojenských funkcích a přestože stál v čele země i armády, nechal si udělit pouze titul plukovníka. Již od počátku své vlády zaměřil Kaddáfí zahraniční politiku země jak proti Spojeným státům, tak proti Velké Británii. Poměrně záhy byly uzavřeny cizí vojenské základny v zemi a v roce 1970 došlo též ke konfiskaci italského a židovského majetku. S arabskými zeměmi se naopak Kaddáfí snažil o co nejtěsnější vztahy. Navrhl dokonce federaci arabských republik, v níž by kromě Libye byly i Egypt, Sýrie či Tunis. Celý blok by pak stál v opozici proti Izraeli. Nicméně tato jeho iniciativa se úspěchu nedočkala. Kaddáfí se též pokusil vyřešit dlouhodobý hraniční spor se sousedním Čadem. Jeho snaha vyvrcholila invazí lybijských vojsk do příhraničních oblastí Čadu, odkud se armáda stáhla až v devadesátých letech po rozsudku Mezinárodního soudního dvora. V domácí politice vybudoval Kaddáfí režim, který je dle jeho vlastních slov nejdemokratičtějším na světě. Pojmenoval ho „džamáhirija“ a jedná se především o směsici islámu, arabismu a socialismu. Kaddáfí sám svoji ideologii rozpracoval v takzvaných „Zelených knihách“, které vydal v druhé polovině sedmdesátých let. V průběhu osmdesátých let byl Kaddáfí považován za jednoho z největších světových sponzorů terorismu. Peněz k tomu měl dostatek, ropné společnosti byly znárodněny již v letech sedmdesátých. Vztahy se Západem kromě Kaddáfího vlastních výpadů negativně ovlivňovala i podpora Organizace pro osvobození Palestiny či nově vzniklého islamistického režimu v Íránu. K vyhrocení vztahů se Spojenými státy, které v roce 1986 přerušily s Lybií diplomatické styky, došlo v dubnu 1986. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm ve skotském Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Vše ukazovalo opět na Lybii, která se nakonec ke všemu přiznala a v roce 1999 odškodnila příbuzné obětí. Celková výše kompenzace činila 2,7 miliardy dolarů. To už jsme ovšem v době, kdy se z „šíleného psa Blízkého východu“, jak jej jednou nazval prezident Reagan, začal stávat „napravený darebák“. V devadesátých letech Kaddáfí odsoudil terorismus a Libye se začala navracet zpět do světového společenství. Kaddáfí sám se z epicentra nestability, kterým v Africe byl dříve, začal stávat mediátorem různých konfliktů, za což si vysloužil ocenění mnoha významných osobností. Sblížení se Západem ukázala i Kaddáfího reakce na zářijové útoky na New York a Washington v roce 2001. Kaddáfí je ostře odsoudil a přislíbil pomoc v boji proti Al-Kajdě. V roce 2003 pak oznámil, že Libye ukončí svůj program v oblasti zbraní hromadného ničení. O tři roky později se pak Spojené státy rozhodly s Tripolisem opět navázat diplomatické styky. Zajímavostí je, že Kaddáfího soukromou ochranku netvoří muži, ale ženy. Pod názvem Amazonská garda ho doprovází nejen v Lybii, ale i na důležitých zahraničních jednáních. Kaddáfího syn Al-Sádí je pak výborným fotbalistou, zahrál si dokonce italskou Serii A za klub Sampdorie. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Je jedním z nejdéle vládnoucích diktátorů světa, v čele Libye stojí již více než třicet šest let. Po značnou část této doby byl na černé listině západních demokracií, především pak Spojených států. Dnes se zdá být polepšený a Washington ho dokonce stáhl ze svého seznamu států podporujících terorismus.

Kaddáfí se narodil v v roce 1942, přesné datum narození zůstává neznámé. Byl jediným synem bedujínské rodiny, která žila v poušti nedaleko Surtu. Poté co povinně několik let studoval korán, začal v roce 1956 navštěvovat školu ve městě Sabha. Právě tam získal mladý Kaddáfí přátele, s nimiž měl později převzít moc nad celou Lybií.

Při studiích byl Kaddáfí ovlivněn arabským nacionalismem, který v sousedním Egyptě propagoval prezident Násir. Pro politický aktivismus byl následně ze školy vyloučen a nakonec skončil u studií práv na univerzitě v Tripolisu. Jako výborný student posléze nastoupil na vojenskou akademii a studoval dokonce i rok na Královské vojenské akademii v Sandhurstu. Po návratu byl důstojníkem v lybijské armádě.

Dne 1. března 1969 armáda provedla státní přečvrat a svrhla krále Idríse, který byl tou dobou na léčení v Turecku. Na konci dne byla vyhlášena Lybijská arabská republika a Kaddáfí měl titul „bratra vůdce revoluce“. Kaddáfí sám netoužil po vysokých vojenských funkcích a přestože stál v čele země i armády, nechal si udělit pouze titul plukovníka.

Již od počátku své vlády zaměřil Kaddáfí zahraniční politiku země jak proti Spojeným státům, tak proti Velké Británii. Poměrně záhy byly uzavřeny cizí vojenské základny v zemi a v roce 1970 došlo též ke konfiskaci italského a židovského majetku.

S arabskými zeměmi se naopak Kaddáfí snažil o co nejtěsnější vztahy. Navrhl dokonce federaci arabských republik, v níž by kromě Libye byly i Egypt, Sýrie či Tunis. Celý blok by pak stál v opozici proti Izraeli. Nicméně tato jeho iniciativa se úspěchu nedočkala.

Kaddáfí se též pokusil vyřešit dlouhodobý hraniční spor se sousedním Čadem. Jeho snaha vyvrcholila invazí lybijských vojsk do příhraničních oblastí Čadu, odkud se armáda stáhla až v devadesátých letech po rozsudku Mezinárodního soudního dvora.

V domácí politice vybudoval Kaddáfí režim, který je dle jeho vlastních slov nejdemokratičtějším na světě. Pojmenoval ho „džamáhirija“ a jedná se především o směsici islámu, arabismu a socialismu. Kaddáfí sám svoji ideologii rozpracoval v takzvaných „Zelených knihách“, které vydal v druhé polovině sedmdesátých let.

V průběhu osmdesátých let byl Kaddáfí považován za jednoho z největších světových sponzorů terorismu. Peněz k tomu měl dostatek, ropné společnosti byly znárodněny již v letech sedmdesátých. Vztahy se Západem kromě Kaddáfího vlastních výpadů negativně ovlivňovala i podpora Organizace pro osvobození Palestiny či nově vzniklého islamistického režimu v Íránu.

K vyhrocení vztahů se Spojenými státy, které v roce 1986 přerušily s Lybií diplomatické styky, došlo v dubnu 1986. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm ve skotském Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Vše ukazovalo opět na Lybii, která se nakonec ke všemu přiznala a v roce 1999 odškodnila příbuzné obětí. Celková výše kompenzace činila 2,7 miliardy dolarů.

To už jsme ovšem v době, kdy se z „šíleného psa Blízkého východu“, jak jej jednou nazval prezident Reagan, začal stávat „napravený darebák“. V devadesátých letech Kaddáfí odsoudil terorismus a Libye se začala navracet zpět do světového společenství. Kaddáfí sám se z epicentra nestability, kterým v Africe byl dříve, začal stávat mediátorem různých konfliktů, za což si vysloužil ocenění mnoha významných osobností.

Sblížení se Západem ukázala i Kaddáfího reakce na zářijové útoky na New York a Washington v roce 2001. Kaddáfí je ostře odsoudil a přislíbil pomoc v boji proti Al-Kajdě. V roce 2003 pak oznámil, že Libye ukončí svůj program v oblasti zbraní hromadného ničení. O tři roky později se pak Spojené státy rozhodly s Tripolisem opět navázat diplomatické styky.

Zajímavostí je, že Kaddáfího soukromou ochranku netvoří muži, ale ženy. Pod názvem Amazonská garda ho doprovází nejen v Lybii, ale i na důležitých zahraničních jednáních. Kaddáfího syn Al-Sádí je pak výborným fotbalistou, zahrál si dokonce italskou Serii A za klub Sampdorie.

Muammar Kaddáfí v Magazínu Osobnosti

  • Jak zamaskovat vlastní průšvihy? Nejlépe válkou ve jménu ideálů

    Jak zamaskovat vlastní průšvihy? Nejlépe válkou ve jménu ideálů

    21. 3. 2018 19:50 Vlastně to celé vypadá, jako by si to vycucal z prstu režisér nějakého béčkového politického dramatu. Prezident země X vyvolá pod praporem humanity a údajné ochrany lidských práv válku proti zemi Y a svrhne tamní režim jenom proto, aby zlikvidoval hlavního svědka pochybného a nelegálního financování své partaje. A celé to ještě udělá tak diletantsky (anebo naopak tak mazaně?), že zemi rozbombarduje, celá oblast následně upadne do totálního chaosu, stát se rozpadne, zavládne v něm islamistický teror a do pohybu se dá mohutná uprchlická vlna.… více

  • Babiš je menší zlo, produkuje reálné statky, říká místopředseda KSČM

    Babiš je menší zlo, produkuje reálné statky, říká místopředseda KSČM

    7. 9. 2017 12:02 Místopředseda KSČM Josef Skála v rozhovoru pro Tiscali.cz vysvětluje, proč by podle něj za určitých okolností měli komunisté podpořit menšinovou vládu, z jakých důvodů v roce 1970 vstoupil do KSČ a čím si myslí, že oslovuje mladé straníky.… více

  • Vezete k nám uprchlickou krizi, obvinil libyjský předák Itálii. Hodlá zahnat její lodě

    Vezete k nám uprchlickou krizi, obvinil libyjský předák Itálii. Hodlá zahnat její lodě

    3. 8. 2017 15:58 Významný protagonista libyjského konfliktu generál Chalífa Haftar varoval Itálii, že zažene její lodě připlouvající k libyjským břehům bez povolení. Informoval o tom ve středu zpravodajský server BBC. Italský parlament ve středu schválil vyslání armádních plavidel do libyjských vod. Vojáci mají podpořit libyjskou pobřežní stráž v boji proti převaděčům migrantů, s čímž souhlasila oficiální vláda v Tripolisu.… více

  • Erdogan se dere do čela muslimů v Africe. Naváže na Kaddáfího a máme se bát?

    Blesk, 3. 3. 2018 Libyjský diktátor a plukovník Muammar Kaddáfí byl posledním, kdo se snažil sjednotit Afriku pod svým vedením. Nejnovější „mesiáš“ Afriky ani není z tohoto kontinentu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan potvrzuje další z mnoha afrických cest, že se hodlá stát minimálně prorokem afrických muslimů. A další země vně Afriky, které se na kontinentu silně angažují, se na Erdoganovy africké mise dívají s rostoucí nervozitou. … více

  • Osudy autokratů po arabském jaru: Lynčování, útěky i politické pletichy

    Tiscali, 27. 3. 2017 Když se arabské jaro prohnalo Blízkým východem, otřáslo tamními vládnoucími elitami natolik, že se z toho region vzpamatovává dodnes. Někteří vůdci se vzdali svého křesla dobrovolně, někteří byli svrženi, někdo musel prchnout, jiný zůstal. Suverénně nejhůř dopadl libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, kterého zlynčoval dav povstalců. Ani jeho kolegové z jiných zemí však neměli na růžích ustláno. … více

  • Evropu dobudeme dělohami našich žen, pronesl již před lety Muammar Kaddáfí... Petr Štěpánek se rozmluvil o mnoha dalších tématech

    Parlamentnílisty.cz, 29. 9. 2016 ROZHOVOR „Babiš některé voliče nalákal na kritiku svých předchůdců, kteří si ze státní perníkové chaloupky odloupávali perníčky do své kapsy. Při konzumaci jeho koblih si ale ti voliči nějak nepovšimli, že oligarcha Babiš mezitím čmajznul celou perníkovou chaloupku,“ hodnotí současnou situaci senátní kandidát Petr Štěpánek. … více

Hledáte také jako: Muammar Kaddáfíová
Rychlá navigace:novinky |diskuse