zavřít
Václav Hlavatý

matematik

Narození:
27. 1. 1894 , Louny
Úmrtí:
11. 1. 1968  ve věku 73 let,  Bloomington, Indiana, USA  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Václav Hlavatý byl český matematik, který patřil ve svém oboru k absolutní špičce. Kromě toho zformoval československý zámořský exil. Založil Společnost pro vědy a umění, která organizovala Severoameričany českého a slovenského původu. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam. Václav Hlavatý se narodil v Lounech v rodině úředníka. Otec mu ve vzdělání přál. Koncem jara roku 1913 Václav odmaturoval a zapsal se na Univerzitě Karlově na dva obory - matematiku a hudební estetiku - tehdy se oba obory učily na filozofické fakultě. Převládla nakonec matematika, ale hudba zůstala Václavovi doživotním koníčkem. Po promoci učil Václav Hlavatý matematiku na několika středních školách a současně vědecky pracoval. Zaměřil se na diferenciální geometrii a topologii. Ty jsou velmi náročné i v rámci matematiky na představivost a znalost řady matematických disciplín. Na jaře roku 1925 se Václav Hlavatý stal docentem, po šesti letech profesorem UK. V roce 1926 byl zvolen členem Královské české společnosti nauk, po devíti letech členem České akademie věd a umění. Semestr roku 1937 - 38 strávil Václav Hlavatý na pozvání Alberta Einsteina v Ústavu pro pokročilá studia. Následující půlrok strávil jako hostující profesor na univerzitě ve východoamerickém Princetonu. Německou okupaci prožíval Hlavatý při sepisování vědecké práce a učebnice. Zúčastnil se Pražského povstání na barikádách. Po obnovení činnosti českých vysokých škol okamžitě vstoupil za univerzitní katedru. Počátkem roku 1948 přišlo opět pozvání od Einsteina k dlouhodobému přednáškovému cyklu v USA. Tehdejší politici ho nechtěli pustit, ale nakonec s manželkou a dcerou odjel. Jeho působištěm byla Indiana University v Bloomingtonu. Zpočátku se chtěl Hlavatý vrátit, ale odradily ho politické procesy koncem 40. a počátkem 50. let. V roce 1952 získal v Bloomingtonu definitivní profesuru. Když v roce 1954 vybíral deník The New York Herald Tribune desítku nejvýznamějších vědeckých objevů minulého roku, ze státu Indiana byli dva. Jedním z nich byl Albert Einstein. Ten oznámil, že konečně formuloval matematické rovnice, o kterých je přesvědčen, že mohou popsat jakýkoli fyzikální jev. Byl tu však jeden hlavní problém. Takto sestavené rovnice neuměl nikdo vyřešit. V jednom z rozhovorů pro tisk řekl Einstein, že pokud někdo vypočítá rovnice sjednoceného fyzikálního pole, bude to Václav Hlavatý, který v té době ve svém oboru patřil k absolutní světové špičce. První, komu se to podařilo, byl skutečně Václav Hlavatý. Finální verze Hlavatého řešení vyšla v knižní podobě roku 1958 pod názvem Geometry of Einstein´s Unified Field Theory. Z čistě počtářského hlediska tu podal Hlavatý impozantní výkon, čehož si odborníci vysoce cení. Ale vzhledem k tomu , že pojednává chybnou teorii, má pouze teoritický význam. Vedle vědecké práce se profesor zapojoval i do práce v československém exilu. Už v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Měl velký podíl na založení Československé společnosti pro vědy a umění, jejímž byl prvním prezidentem. Roku 1956 vydal v Chicagu svazek s názvem O obrodu exilu. Podle jeho přítele a básníka Ivana Jelínka byl Hlavatý ve společnosti velmi oblíbený, ale přes všechny své úspěchy v duši nešťastný, i proto se stal hluboce věřícím. Byl to člověk velice vzdělaný, s živým zájmemo každou tvůrčí činnost.Zabýval se rovněž intenzivně filozofií a náboženstvím. V obavách z úplného oslepnutí a v beznaději na návrat do Československa dožil Václav Hlavatý poslední týdny svého života poměrně osamocen. Zemřel v roce 1969. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam. Dílo Václava Hlavatého: Plückerův konvid a jeho užití - 1921, disertační práce Les congruences dans les espaces non-euclidéens - 1925, překlad publikace vydané ve Věstníku Královské české společnosti nauk Úvod do neuklidovské geometrie - 1926 Connessioni lineari - 1935, vědecká práce Diferenciální geometrie křivek a ploch a tenzorový počet - 1937 Diferenciální přímková geometrie - 1940 Projektivní geometrie - 1940 La théorie d´immersion dans une variété de M. Weyl - 1948, přednáška na Faculté des Sciences Pařížské univerzity Geometry of Einstein´s Unified Field Theory - 1958, finální verze řešení Einsteinové rovnice O obrodu exilu - 1956 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Václav Hlavatý byl český matematik, který patřil ve svém oboru k absolutní špičce. Kromě toho zformoval československý zámořský exil. Založil Společnost pro vědy a umění, která organizovala Severoameričany českého a slovenského původu. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Václav Hlavatý se narodil v Lounech v rodině úředníka. Otec mu ve vzdělání přál. Koncem jara roku 1913 Václav odmaturoval a zapsal se na Univerzitě Karlově na dva obory - matematiku a hudební estetiku - tehdy se oba obory učily na filozofické fakultě. Převládla nakonec matematika, ale hudba zůstala Václavovi doživotním koníčkem.

Po promoci učil Václav Hlavatý matematiku na několika středních školách a současně vědecky pracoval. Zaměřil se na diferenciální geometrii a topologii. Ty jsou velmi náročné i v rámci matematiky na představivost a znalost řady matematických disciplín.

Na jaře roku 1925 se Václav Hlavatý stal docentem, po šesti letech profesorem UK. V roce 1926 byl zvolen členem Královské české společnosti nauk, po devíti letech členem České akademie věd a umění.

Semestr roku 1937 - 38 strávil Václav Hlavatý na pozvání Alberta Einsteina v Ústavu pro pokročilá studia. Následující půlrok strávil jako hostující profesor na univerzitě ve východoamerickém Princetonu.

Německou okupaci prožíval Hlavatý při sepisování vědecké práce a učebnice. Zúčastnil se Pražského povstání na barikádách. Po obnovení činnosti českých vysokých škol okamžitě vstoupil za univerzitní katedru. Počátkem roku 1948 přišlo opět pozvání od Einsteina k dlouhodobému přednáškovému cyklu v USA. Tehdejší politici ho nechtěli pustit, ale nakonec s manželkou a dcerou odjel. Jeho působištěm byla Indiana University v Bloomingtonu.

Zpočátku se chtěl Hlavatý vrátit, ale odradily ho politické procesy koncem 40. a počátkem 50. let. V roce 1952 získal v Bloomingtonu definitivní profesuru.

Když v roce 1954 vybíral deník The New York Herald Tribune desítku nejvýznamějších vědeckých objevů minulého roku, ze státu Indiana byli dva. Jedním z nich byl Albert Einstein. Ten oznámil, že konečně formuloval matematické rovnice, o kterých je přesvědčen, že mohou popsat jakýkoli fyzikální jev. Byl tu však jeden hlavní problém. Takto sestavené rovnice neuměl nikdo vyřešit. V jednom z rozhovorů pro tisk řekl Einstein, že pokud někdo vypočítá rovnice sjednoceného fyzikálního pole, bude to Václav Hlavatý, který v té době ve svém oboru patřil k absolutní světové špičce. První, komu se to podařilo, byl skutečně Václav Hlavatý.

Finální verze Hlavatého řešení vyšla v knižní podobě roku 1958 pod názvem Geometry of Einstein´s Unified Field Theory. Z čistě počtářského hlediska tu podal Hlavatý impozantní výkon, čehož si odborníci vysoce cení. Ale vzhledem k tomu , že pojednává chybnou teorii, má pouze teoritický význam.

Vedle vědecké práce se profesor zapojoval i do práce v československém exilu. Už v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Měl velký podíl na založení Československé společnosti pro vědy a umění, jejímž byl prvním prezidentem.

Roku 1956 vydal v Chicagu svazek s názvem O obrodu exilu.

Podle jeho přítele a básníka Ivana Jelínka byl Hlavatý ve společnosti velmi oblíbený, ale přes všechny své úspěchy v duši nešťastný, i proto se stal hluboce věřícím. Byl to člověk velice vzdělaný, s živým zájmemo každou tvůrčí činnost.Zabýval se rovněž intenzivně filozofií a náboženstvím.

V obavách z úplného oslepnutí a v beznaději na návrat do Československa dožil Václav Hlavatý poslední týdny svého života poměrně osamocen. Zemřel v roce 1969. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Dílo Václava Hlavatého:

Plückerův konvid a jeho užití - 1921, disertační práce

Les congruences dans les espaces non-euclidéens - 1925, překlad publikace vydané ve Věstníku Královské české společnosti nauk

Úvod do neuklidovské geometrie - 1926
Connessioni lineari - 1935, vědecká práce
Diferenciální geometrie křivek a ploch a tenzorový počet - 1937
Diferenciální přímková geometrie - 1940
Projektivní geometrie - 1940

La théorie d´immersion dans une variété de M. Weyl - 1948, přednáška na Faculté des Sciences Pařížské univerzity

Geometry of Einstein´s Unified Field Theory - 1958, finální verze řešení Einsteinové rovnice
O obrodu exilu - 1956

  • Miliardář: Hrozit Ruskem nikam nevede. Vím, jak je to doopravdy se sankcemi. Co byste si počali bez Babiše

    Parlamentnílisty.cz, 21. 9. 2016 „Patřím mezi podnikatele, kteří podporují EET od samého začátku,“ tvrdí v rozhovoru ParlamentníchListů.cz senátor Jiří Hlavatý (zvolený za ANO) a vyvrací tím slova majitele firmy BEST Tomáše Březiny, jenž byl jeho nedávným spoludiskutérem v nedělních Otázkách Václava Moravce. „Babiš vyčnívá a tak se vyčnívající hřebík musí zatlouci,“ usmívá se Hlavatý nad konáním předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který nedávno ve Sněmovně donutil Babiše k omluvě. Hlavatý se v rozhovoru vyjadřuje i o Angele Merkelové, o prezidentu Miloši Zemanovi a o osobním setkání s Věrou Čáslavskou. … více

  • Je třeba určovat ceny. Chyba se stala při transformaci republiky v devadesátých letech, zaznělo u Moravce

    Parlamentnílisty.cz, 20. 9. 2015 Josef Středula, předseda českomoravských odborů, a generální ředitel textilní společnosti JUTA a. s. a senátor Jiří Hlavatý (ANO) byli hosty druhé části Otázek Václava Moravce, kde diskutovali o vyjednávání o platech a mzdách, ale také o tom, jestli udělit či neudělit Číně statut tržní ekonomiky. … více

  • Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    Tiscali, 25. 3. 2013 Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Dnes to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý. Mezi umělci a intelektuály se v 60. letech nesmazatelně zapsal jako politik "nového kurzu", řekl dnes odborník z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Milan Bárta.  … více