Václav Hlavatý

matematik

Narození:
27. 1. 1894, Louny
Úmrtí:
11. 1.1968 ve věku 73 let,  Bloomington, Indiana, USA
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

Václav Hlavatý byl český matematik, který patřil ve svém oboru k absolutní špičce. Kromě toho zformoval československý zámořský exil. Založil Společnost pro vědy a umění, která organizovala Severoameričany českého a slovenského původu. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam. Václav Hlavatý se narodil v Lounech v rodině úředníka. Otec mu ve vzdělání přál. Koncem jara roku 1913 Václav odmaturoval a zapsal se na Univerzitě Karlově na dva obory - matematiku a hudební estetiku - tehdy se oba obory učily na filozofické fakultě. Převládla nakonec matematika, ale hudba zůstala Václavovi doživotním koníčkem. Po promoci učil Václav Hlavatý matematiku na několika středních školách a současně vědecky pracoval. Zaměřil se na diferenciální geometrii a topologii. Ty jsou velmi náročné i v rámci matematiky na představivost a znalost řady matematických disciplín. Na jaře roku 1925 se Václav Hlavatý stal docentem, po šesti letech profesorem UK. V roce 1926 byl zvolen členem Královské české společnosti nauk, po devíti letech členem České akademie věd a umění. Semestr roku 1937 - 38 strávil Václav Hlavatý na pozvání Alberta Einsteina v Ústavu pro pokročilá studia. Následující půlrok strávil jako hostující profesor na univerzitě ve východoamerickém Princetonu. Německou okupaci prožíval Hlavatý při sepisování vědecké práce a učebnice. Zúčastnil se Pražského povstání na barikádách. Po obnovení činnosti českých vysokých škol okamžitě vstoupil za univerzitní katedru. Počátkem roku 1948 přišlo opět pozvání od Einsteina k dlouhodobému přednáškovému cyklu v USA. Tehdejší politici ho nechtěli pustit, ale nakonec s manželkou a dcerou odjel. Jeho působištěm byla Indiana University v Bloomingtonu. Zpočátku se chtěl Hlavatý vrátit, ale odradily ho politické procesy koncem 40. a počátkem 50. let. V roce 1952 získal v Bloomingtonu definitivní profesuru. Když v roce 1954 vybíral deník The New York Herald Tribune desítku nejvýznamějších vědeckých objevů minulého roku, ze státu Indiana byli dva. Jedním z nich byl Albert Einstein. Ten oznámil, že konečně formuloval matematické rovnice, o kterých je přesvědčen, že mohou popsat jakýkoli fyzikální jev. Byl tu však jeden hlavní problém. Takto sestavené rovnice neuměl nikdo vyřešit. V jednom z rozhovorů pro tisk řekl Einstein, že pokud někdo vypočítá rovnice sjednoceného fyzikálního pole, bude to Václav Hlavatý, který v té době ve svém oboru patřil k absolutní světové špičce. První, komu se to podařilo, byl skutečně Václav Hlavatý. Finální verze Hlavatého řešení vyšla v knižní podobě roku 1958 pod názvem Geometry of Einstein´s Unified Field Theory. Z čistě počtářského hlediska tu podal Hlavatý impozantní výkon, čehož si odborníci vysoce cení. Ale vzhledem k tomu , že pojednává chybnou teorii, má pouze teoritický význam. Vedle vědecké práce se profesor zapojoval i do práce v československém exilu. Už v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Měl velký podíl na založení Československé společnosti pro vědy a umění, jejímž byl prvním prezidentem. Roku 1956 vydal v Chicagu svazek s názvem O obrodu exilu. Podle jeho přítele a básníka Ivana Jelínka byl Hlavatý ve společnosti velmi oblíbený, ale přes všechny své úspěchy v duši nešťastný, i proto se stal hluboce věřícím. Byl to člověk velice vzdělaný, s živým zájmemo každou tvůrčí činnost.Zabýval se rovněž intenzivně filozofií a náboženstvím. V obavách z úplného oslepnutí a v beznaději na návrat do Československa dožil Václav Hlavatý poslední týdny svého života poměrně osamocen. Zemřel v roce 1969. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam. Dílo Václava Hlavatého: Plückerův konvid a jeho užití - 1921, disertační práce Les congruences dans les espaces non-euclidéens - 1925, překlad publikace vydané ve Věstníku Královské české společnosti nauk Úvod do neuklidovské geometrie - 1926 Connessioni lineari - 1935, vědecká práce Diferenciální geometrie křivek a ploch a tenzorový počet - 1937 Diferenciální přímková geometrie - 1940 Projektivní geometrie - 1940 La théorie d´immersion dans une variété de M. Weyl - 1948, přednáška na Faculté des Sciences Pařížské univerzity Geometry of Einstein´s Unified Field Theory - 1958, finální verze řešení Einsteinové rovnice O obrodu exilu - 1956 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Václav Hlavatý byl český matematik, který patřil ve svém oboru k absolutní špičce. Kromě toho zformoval československý zámořský exil. Založil Společnost pro vědy a umění, která organizovala Severoameričany českého a slovenského původu. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Václav Hlavatý se narodil v Lounech v rodině úředníka. Otec mu ve vzdělání přál. Koncem jara roku 1913 Václav odmaturoval a zapsal se na Univerzitě Karlově na dva obory - matematiku a hudební estetiku - tehdy se oba obory učily na filozofické fakultě. Převládla nakonec matematika, ale hudba zůstala Václavovi doživotním koníčkem.

Po promoci učil Václav Hlavatý matematiku na několika středních školách a současně vědecky pracoval. Zaměřil se na diferenciální geometrii a topologii. Ty jsou velmi náročné i v rámci matematiky na představivost a znalost řady matematických disciplín.

Na jaře roku 1925 se Václav Hlavatý stal docentem, po šesti letech profesorem UK. V roce 1926 byl zvolen členem Královské české společnosti nauk, po devíti letech členem České akademie věd a umění.

Semestr roku 1937 - 38 strávil Václav Hlavatý na pozvání Alberta Einsteina v Ústavu pro pokročilá studia. Následující půlrok strávil jako hostující profesor na univerzitě ve východoamerickém Princetonu.

Německou okupaci prožíval Hlavatý při sepisování vědecké práce a učebnice. Zúčastnil se Pražského povstání na barikádách. Po obnovení činnosti českých vysokých škol okamžitě vstoupil za univerzitní katedru. Počátkem roku 1948 přišlo opět pozvání od Einsteina k dlouhodobému přednáškovému cyklu v USA. Tehdejší politici ho nechtěli pustit, ale nakonec s manželkou a dcerou odjel. Jeho působištěm byla Indiana University v Bloomingtonu.

Zpočátku se chtěl Hlavatý vrátit, ale odradily ho politické procesy koncem 40. a počátkem 50. let. V roce 1952 získal v Bloomingtonu definitivní profesuru.

Když v roce 1954 vybíral deník The New York Herald Tribune desítku nejvýznamějších vědeckých objevů minulého roku, ze státu Indiana byli dva. Jedním z nich byl Albert Einstein. Ten oznámil, že konečně formuloval matematické rovnice, o kterých je přesvědčen, že mohou popsat jakýkoli fyzikální jev. Byl tu však jeden hlavní problém. Takto sestavené rovnice neuměl nikdo vyřešit. V jednom z rozhovorů pro tisk řekl Einstein, že pokud někdo vypočítá rovnice sjednoceného fyzikálního pole, bude to Václav Hlavatý, který v té době ve svém oboru patřil k absolutní světové špičce. První, komu se to podařilo, byl skutečně Václav Hlavatý.

Finální verze Hlavatého řešení vyšla v knižní podobě roku 1958 pod názvem Geometry of Einstein´s Unified Field Theory. Z čistě počtářského hlediska tu podal Hlavatý impozantní výkon, čehož si odborníci vysoce cení. Ale vzhledem k tomu , že pojednává chybnou teorii, má pouze teoritický význam.

Vedle vědecké práce se profesor zapojoval i do práce v československém exilu. Už v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Měl velký podíl na založení Československé společnosti pro vědy a umění, jejímž byl prvním prezidentem.

Roku 1956 vydal v Chicagu svazek s názvem O obrodu exilu.

Podle jeho přítele a básníka Ivana Jelínka byl Hlavatý ve společnosti velmi oblíbený, ale přes všechny své úspěchy v duši nešťastný, i proto se stal hluboce věřícím. Byl to člověk velice vzdělaný, s živým zájmemo každou tvůrčí činnost.Zabýval se rovněž intenzivně filozofií a náboženstvím.

V obavách z úplného oslepnutí a v beznaději na návrat do Československa dožil Václav Hlavatý poslední týdny svého života poměrně osamocen. Zemřel v roce 1969. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Dílo Václava Hlavatého:

Plückerův konvid a jeho užití - 1921, disertační práce

Les congruences dans les espaces non-euclidéens - 1925, překlad publikace vydané ve Věstníku Královské české společnosti nauk

Úvod do neuklidovské geometrie - 1926
Connessioni lineari - 1935, vědecká práce
Diferenciální geometrie křivek a ploch a tenzorový počet - 1937
Diferenciální přímková geometrie - 1940
Projektivní geometrie - 1940

La théorie d´immersion dans une variété de M. Weyl - 1948, přednáška na Faculté des Sciences Pařížské univerzity

Geometry of Einstein´s Unified Field Theory - 1958, finální verze řešení Einsteinové rovnice
O obrodu exilu - 1956

  • Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    Tiscali, 25. 3. 2013 Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Dnes to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý. Mezi umělci a intelektuály se v 60. letech nesmazatelně zapsal jako politik "nového kurzu", řekl dnes odborník z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Milan Bárta.  … více

  • Zemřel jeden z představitelů pražského jara 1968 Čestmír Císař

    Parlamentnílisty.cz, 25. 3. 2013 Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Dnes to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý. … více

  • Zemřel Čestmír Císař, jeden z mužů Pražského jara

    Novinky, 25. 3. 2013 Jeden z čelných představitelů Pražského jara roku 1968 Čestmír Císař zemřel v neděli ve věku 93 let. V pondělí informaci o Císařově úmrtí potvrdil jeho zeť Václav Hlavatý s tím, že zemřel po dlouhé, těžké nemoci. … více

Rychlá navigace: novinky | diskuse