zavřít
Stanislav Gross

politik

Narození:
30. 10. 1969 , Praha, Československo
Úmrtí:
16. 4. 2015  ve věku 45 let  †
Znamení:
štír  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

91 se líbí, 220 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

JUDr. Stanislav Gross je český sociálně demokratický politik. Od dubna 2000 do léta 2004 byl ministrem vnitra, od roku 2001 statutárním místopředsedou ČSSD, od r. 2002 1. místopředsedou vlády. Po propadu ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu a odstoupení Vladimíra Špidly v červnu 2004 ho nahradil ve vedení strany i jako předseda vlády. Z této funkce odstoupil 25. dubna 2005 po tříměsíční vládní krizi způsobené aférou kolem jeho financí; 24. září 2005 opustil vysokou politiku úplně. Život a kariéra Po maturitě na SPŠ dopravní v Praze r. 1988 krátce pracoval jako elektromechanik – kandidát strojvedoucího v Lokomotivním depu Praha-Vršovice. Po vykonání základní vojenské služby v Olomouci v letech 1988 až 1990 se zapojil do politiky, v níž tak působí celý život; to bývá předmětem kritiky jeho protivníků. V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze; na PF Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Jeho kritici ho obviňují, že nevystudoval zcela regulérně, jeho diplomová práce Vývoj českého bankovnictví v transformačním období například měla pouhých 33 stran. Rovněž je o něm známo, že vůbec neumí německy (stav 2005) a tento jazyk ve svých životopisech neuvádí, ačkoliv na právech udělal zkoušku z němčiny, která je velmi náročná. V roce 1989 vstoupil do obnovené sociální demokracie a ještě v roce 1990 byl zvolen předsedou (zprvu ústředním tajemníkem) Mladých sociálních demokratů, jímž byl do roku 1994. Roku 1992 byl zvolen do České národní rady, z níž se po rozdělení Československa stala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Od 17. ledna 1995 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD, jímž zůstal i po dalších dvojích volbách; po volbách roku 1998 byl i místopředsedou Poslanecké sněmovny (od 17. července 1998 do 5. dubna 2000). Od 20. ledna 1996 působil jako odborný mluvčí ČSSD pro resort bezpečnosti, současně byl členem předsednictva ÚVV ČSSD. 5. dubna 2000 byl jmenován ministrem vnitra ČR ve vládě Miloše Zemana; stejné ministerstvo řídil i ve vládě Vladimíra Špidly 2002-2004, jejímž byl 1. místopředsedou. Na XXX. sjezdu ČSSD v dubnu 2001 byl zvolen statutárním místopředsedou ČSSD a v březnu 2003 potvrzen, po Špidlově odstoupení na konci června 2004 tak převzal vedení strany. Na XXXII. sjezdu ČSSD 26. března 2005 byl zvolen předsedou (291 hlasů proti 203 Zdeňka Škromacha). Po Špidlově demisi prezident České republiky Václav Klaus 2. července 2004 pověřil Grosse sestavením nové vlády a 26. července ho jmenoval premiérem jakožto nejmladším (34 let) v historii země. Vláda Stanislava Grosse byla jmenována 4. srpna 2004, důvěru Poslanecké sněmovny získala 24. srpna (101 poslanců pro, 99 proti). 21. září se spolu s dalšími ministry vzdal poslaneckého mandátu. V říjnu 2004 na Grosse byla spáchána tzv. Google bomba na slovní spojení „Velký bratr“. Gross má manželku Šárku a dvě dcery. Aféra a vládní krize Na konci ledna 2005 deník Mladá fronta DNES zkritizoval Grosse za nejasný zdroj financování jeho bytu v Praze za 4,2 mil. Kč. Za svá vysvětlení o údajné půjčce přes nemajetného příbuzného byl všeobecně kritizován médii, českou pobočkou Transparency International a interpelován ODS v parlamentu. Byl rovněž kritizován za to, že jako ministr vnitra založil několik policejních týmů podřízených přímo sobě s nejasným účelem. Ve stejném období týdeník Respekt upozornil na to, že firma vlastněná Šárkou Grossovou koupila dům za 5,9 mil. Kč; vysvětlila to nespecifikovaným úvěrem. Dále upozornil Respekt na spojení Grossových s Libuší Barkovou vlastnící a provozující nevěstinec. Na internetu se objevila petice vyzývající ke Grossovu odvolání, právní podklad jejích požadavků byl ovšem sporný. Pod rostoucím tlakem koaličních partnerů, zejména KDU-ČSL a jmenovitě Miroslava Kalouska, Gross několikrát prohlásil, že „odstupuje“, jen aby svá prohlášení vzápětí odvolal. V polovině dubna 2005 vedla jednání koalice k první z dohod, které měly zaručit existenci koalice vedené ČSSD do voleb 2006. Následníkem Grosse v navrhovaném „novém“ sestavení vlády, do které se navrátili i někteří krátce předtím odstoupivší ministři, se původně měl stát Jan Kohout, podle zpráv médií vybraný Grossem. Krátce nato se ale ukázalo, že Gross k jeho nominaci neměl podporu vedení ČSSD nebo ji ztratil. Koncem dubna vedla další jednání ke skutečné demisi Grosse a určení jeho následníka Jiřího Paroubka. Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD 24. září 2005 Gross oznámil, že rezignuje na funkci předsedy ČSSD a nebude kandidovat v dalších volbách do Poslanecké sněmovny. V prosinci 2005 poprvé a v červnu 2007 podruhé policisté kauzu odložili, když dospěli k závěru, že Gross se při nákupu bytu na pražském Barrandově nedopustil krácení daní ani jiného trestného činu či přestupku. Od svého odchodu z politiky pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři Eduarda Bruny. 18. března 2008 neuspěl u advokátní zkoušky. Záhadné akcie V září 2007 odhalil týdeník Euro, že se Stanislav Gross stal 31procentním vlastníkem firmy Moravia Energo. Vzhledem k tomu, že zisky společnosti byly 126 a 100 milionů v roce 2005 a 2006, hodnota společnosti, asi desetinásobek ročního zisku, pravděpodobně přesahuje jednu miliardu Kč a Grossův podíl je tedy asi 300 milionů Kč. Gross argumentoval, že jako soukromá osoba má právo na soukromí a že koupil podíl od Roberta Sýkory za velmi malou částku, asi 30 milionů Kč, které si půjčil. Protikorupční policie započala vyšetřování. Později vyšlo najevo, že akcie koupil od Roberta Sýkory, bývalého náměstka ministra průmyslu, za 21 milionů Kč, který se jich chtěl zbavit kvůli sporům s majoritním akcionářem Tomášem Chrenkem. Peníze na nákup akcií si půjčil. Když po Grossovi chtěli věřitelé splatit část dluhu, zachránil jej Richard Kučík půjčkou 13,5 milionu. Akcie potom prodal Pavlu Krúpovi za 100 milionů korun. Sérií několika zcela legálních kroků tak Gross získal mnoho desítek miliónů Kč, tudíž svou investici dokázal během krátké doby zhodnotit téměř 10×. Vzniká zde samozřejmě podezření, že ve skutečnosti veškeré transakce bývalého politika byly pouze krycí manévr, kterým chtěl Gross legalizovat černé peníze fakticky získané již během svého působení v politice. Poslanci ČSSD žádali po Grossovi uspokojivé vysvětlení, avšak k tomu se Gross stále a znovu neodhodlal. Případ nyní šetří policie. Obchodní, řídící a správní aktivity podle výpisu z obchodního rejstříku: - od dubna 1998 do prosince 2003 předseda správní rady Nadace Pavla Nováka, se sídlem Praha 1, Hybernská 7 - Lidový dům - od listopadu 1999 předseda správní rady a zřizovatel Nadační fond Zdraví pro studenty, se sídlem Praha 1, Spálená 12 - od září 2000 do září 2003 zakladatel, v září 2003 člen správní rady Studentský zdravotní ústav o.p.s., se sídlem Praha 1, Spálená 12 - od prosince 2002 člen správní rady a zřizovatel Nadace policistů a hasičů - vzájemná pomoc v tísni, se sídlem Praha 7, Letná, Nad Štolou 3 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

JUDr. Stanislav Gross je český sociálně demokratický politik. Od dubna 2000 do léta 2004 byl ministrem vnitra, od roku 2001 statutárním místopředsedou ČSSD, od r. 2002 1. místopředsedou vlády. Po propadu ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu a odstoupení Vladimíra Špidly v červnu 2004 ho nahradil ve vedení strany i jako předseda vlády. Z této funkce odstoupil 25. dubna 2005 po tříměsíční vládní krizi způsobené aférou kolem jeho financí; 24. září 2005 opustil vysokou politiku úplně.

Život a kariéra
Po maturitě na SPŠ dopravní v Praze r. 1988 krátce pracoval jako elektromechanik – kandidát strojvedoucího v Lokomotivním depu Praha-Vršovice. Po vykonání základní vojenské služby v Olomouci v letech 1988 až 1990 se zapojil do politiky, v níž tak působí celý život; to bývá předmětem kritiky jeho protivníků. V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze; na PF Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Jeho kritici ho obviňují, že nevystudoval zcela regulérně, jeho diplomová práce Vývoj českého bankovnictví v transformačním období například měla pouhých 33 stran. Rovněž je o něm známo, že vůbec neumí německy (stav 2005) a tento jazyk ve svých životopisech neuvádí, ačkoliv na právech udělal zkoušku z němčiny, která je velmi náročná.

V roce 1989 vstoupil do obnovené sociální demokracie a ještě v roce 1990 byl zvolen předsedou (zprvu ústředním tajemníkem) Mladých sociálních demokratů, jímž byl do roku 1994. Roku 1992 byl zvolen do České národní rady, z níž se po rozdělení Československa stala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Od 17. ledna 1995 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD, jímž zůstal i po dalších dvojích volbách; po volbách roku 1998 byl i místopředsedou Poslanecké sněmovny (od 17. července 1998 do 5. dubna 2000). Od 20. ledna 1996 působil jako odborný mluvčí ČSSD pro resort bezpečnosti, současně byl členem předsednictva ÚVV ČSSD. 5. dubna 2000 byl jmenován ministrem vnitra ČR ve vládě Miloše Zemana; stejné ministerstvo řídil i ve vládě Vladimíra Špidly 2002-2004, jejímž byl 1. místopředsedou. Na XXX. sjezdu ČSSD v dubnu 2001 byl zvolen statutárním místopředsedou ČSSD a v březnu 2003 potvrzen, po Špidlově odstoupení na konci června 2004 tak převzal vedení strany. Na XXXII. sjezdu ČSSD 26. března 2005 byl zvolen předsedou (291 hlasů proti 203 Zdeňka Škromacha).

Po Špidlově demisi prezident České republiky Václav Klaus 2. července 2004 pověřil Grosse sestavením nové vlády a 26. července ho jmenoval premiérem jakožto nejmladším (34 let) v historii země. Vláda Stanislava Grosse byla jmenována 4. srpna 2004, důvěru Poslanecké sněmovny získala 24. srpna (101 poslanců pro, 99 proti). 21. září se spolu s dalšími ministry vzdal poslaneckého mandátu.

V říjnu 2004 na Grosse byla spáchána tzv. Google bomba na slovní spojení „Velký bratr“.

Gross má manželku Šárku a dvě dcery.

Aféra a vládní krize
Na konci ledna 2005 deník Mladá fronta DNES zkritizoval Grosse za nejasný zdroj financování jeho bytu v Praze za 4,2 mil. Kč. Za svá vysvětlení o údajné půjčce přes nemajetného příbuzného byl všeobecně kritizován médii, českou pobočkou Transparency International a interpelován ODS v parlamentu.

Byl rovněž kritizován za to, že jako ministr vnitra založil několik policejních týmů podřízených přímo sobě s nejasným účelem.

Ve stejném období týdeník Respekt upozornil na to, že firma vlastněná Šárkou Grossovou koupila dům za 5,9 mil. Kč; vysvětlila to nespecifikovaným úvěrem. Dále upozornil Respekt na spojení Grossových s Libuší Barkovou vlastnící a provozující nevěstinec.

Na internetu se objevila petice vyzývající ke Grossovu odvolání, právní podklad jejích požadavků byl ovšem sporný.

Pod rostoucím tlakem koaličních partnerů, zejména KDU-ČSL a jmenovitě Miroslava Kalouska, Gross několikrát prohlásil, že „odstupuje“, jen aby svá prohlášení vzápětí odvolal.

V polovině dubna 2005 vedla jednání koalice k první z dohod, které měly zaručit existenci koalice vedené ČSSD do voleb 2006. Následníkem Grosse v navrhovaném „novém“ sestavení vlády, do které se navrátili i někteří krátce předtím odstoupivší ministři, se původně měl stát Jan Kohout, podle zpráv médií vybraný Grossem. Krátce nato se ale ukázalo, že Gross k jeho nominaci neměl podporu vedení ČSSD nebo ji ztratil.

Koncem dubna vedla další jednání ke skutečné demisi Grosse a určení jeho následníka Jiřího Paroubka.

Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD 24. září 2005 Gross oznámil, že rezignuje na funkci předsedy ČSSD a nebude kandidovat v dalších volbách do Poslanecké sněmovny.

V prosinci 2005 poprvé a v červnu 2007 podruhé policisté kauzu odložili, když dospěli k závěru, že Gross se při nákupu bytu na pražském Barrandově nedopustil krácení daní ani jiného trestného činu či přestupku.

Od svého odchodu z politiky pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři Eduarda Bruny. 18. března 2008 neuspěl u advokátní zkoušky.

Záhadné akcie
V září 2007 odhalil týdeník Euro, že se Stanislav Gross stal 31procentním vlastníkem firmy Moravia Energo. Vzhledem k tomu, že zisky společnosti byly 126 a 100 milionů v roce 2005 a 2006, hodnota společnosti, asi desetinásobek ročního zisku, pravděpodobně přesahuje jednu miliardu Kč a Grossův podíl je tedy asi 300 milionů Kč. Gross argumentoval, že jako soukromá osoba má právo na soukromí a že koupil podíl od Roberta Sýkory za velmi malou částku, asi 30 milionů Kč, které si půjčil. Protikorupční policie započala vyšetřování.

Později vyšlo najevo, že akcie koupil od Roberta Sýkory, bývalého náměstka ministra průmyslu, za 21 milionů Kč, který se jich chtěl zbavit kvůli sporům s majoritním akcionářem Tomášem Chrenkem. Peníze na nákup akcií si půjčil. Když po Grossovi chtěli věřitelé splatit část dluhu, zachránil jej Richard Kučík půjčkou 13,5 milionu. Akcie potom prodal Pavlu Krúpovi za 100 milionů korun. Sérií několika zcela legálních kroků tak Gross získal mnoho desítek miliónů Kč, tudíž svou investici dokázal během krátké doby zhodnotit téměř 10×. Vzniká zde samozřejmě podezření, že ve skutečnosti veškeré transakce bývalého politika byly pouze krycí manévr, kterým chtěl Gross legalizovat černé peníze fakticky získané již během svého působení v politice. Poslanci ČSSD žádali po Grossovi uspokojivé vysvětlení, avšak k tomu se Gross stále a znovu neodhodlal. Případ nyní šetří policie.

Obchodní, řídící a správní aktivity
podle výpisu z obchodního rejstříku:
- od dubna 1998 do prosince 2003 předseda správní rady Nadace Pavla Nováka, se sídlem Praha 1, Hybernská 7 - Lidový dům
- od listopadu 1999 předseda správní rady a zřizovatel Nadační fond Zdraví pro studenty, se sídlem Praha 1, Spálená 12
- od září 2000 do září 2003 zakladatel, v září 2003 člen správní rady Studentský zdravotní ústav o.p.s., se sídlem Praha 1, Spálená 12
- od prosince 2002 člen správní rady a zřizovatel Nadace policistů a hasičů - vzájemná pomoc v tísni, se sídlem Praha 7, Letná, Nad Štolou 3

Stanislav Gross v Magazínu Osobnosti

  • Politická smrt? Sobotka žije a jede se dál

    Politická smrt? Sobotka žije a jede se dál

    31. 10. 2017 08:32 Předseda vlády Bohuslav Sobotka začíná svůj sedmý poslanecký mandát. Působení jeho vlády se pomalu chýlí k závěru, ale červnový odchod z pozice šéfa ČSSD mu umožnil další pokračování jeho politické kariéry. Jaké perspektivy se mu otvírají?… více

  • Nevěděl jsem, že posudek k OKD je neúplný, hájil se u soudu Sobotka

    Nevěděl jsem, že posudek k OKD je neúplný, hájil se u soudu Sobotka

    1. 9. 2017 10:07 Stát prodal akcie těžební společnosti OKD za vyšší cenu, než uváděl posudek, a za vyšší cenu, než byly jiné nabídky nebo doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), tvrdil v pátek před Obvodním soudem pro Prahu 2 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který v kauze spojené s privatizací státního podniku vystupuje jako svědek. Nevěděl prý, že posudek je neúplný.… více

  • Sobotka musí k soudu. Bude vypovídat v trestní kauze OKD

    Sobotka musí k soudu. Bude vypovídat v trestní kauze OKD

    19. 7. 2017 14:25 Soud, který ve středu pokračoval v projednávání trestní kauzy spojené s privatizací těžební společnosti OKD, předvolal jako svědka premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Předseda vlády by měl přijít vypovídat 1. září. Soud ve středu vyslechl znalce, jenž zpracoval revizní posudek.… více

  • Zemřel zakladatel kyblíkové výzvy!

    Aha, 9. 12. 2017 Vymyslel akci, která rozšířila povědomí o amyotrofické laterální skleróze (ALS), chorobě, které podlehl Stanislav Gross (†45) a bojuje s ní slovenský fotbalista Plzně Marián Čišovský (38). Anthony Senerchia ml. (†46), zakladatel tzv. ALS Ice Bucket Challenge neboli kyblíkové výzvy, teď zákeřné chorobě sám podlehl. … více

  • Privatizace OKD: Gross řešil, ať není za blbce. Dostál se bál „tepláků“

    Blesk, 14. 11. 2017 Cena za zbývající podíl státu v OKD byla tržní, vypověděl u soudu Bohuslav Sobotka (ČSSD). Státní zástupce tvrdí, že stát prodal OKD firmě Karbon Invest pod cenou. Lidové noviny nyní uveřejnily přepisy ze záznamu jednání vlády právě o OKD z roku 2004. Účastnili se jej ministři tehdejšího Špidlova kabinetu, mezi kterými nechyběli Sobotka coby ministr financí, šéf vnitra Stanislav Gross či tehdejší ministr kultury Pavel Dostál, který se bál, aby nešel do „tepláků“. … více

  • Temný důvod, proč chce ,,Topol" na Hrad. Muž, kterého nesnáší Kalousek, sepsal: Zemana musí volit každý slušný člověk

    Parlamentnílisty.cz, 9. 11. 2017 Lobbista Andrej Surňak míval blízko k Stanislavu Grossovi. Po smrti expremiéra se však odmítal k politice vyjadřovat. Nemluvil ani o Grossovi samotném. Před časem se to však změnilo. Surňak před volbami konstatoval, že se v Česku překresluje politická mapa. Do křížku se pustil i s Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Teď přichází s další ranou. Zasadil ji soupeřům Miloše Zemana. Zvláště do Mirka Topolánka. … více