zavřít
Petr Fiala

politik, univerzitní profesor, politolog

Věk:
53
Narození:
1. 9. 1964 , Brno, Československo
Znamení:
panna   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

303 se líbí, 191 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., (* 1. září 1964 Brno) je český politolog, univerzitní profesor a politik, od 2. května 2012 ministr školství, mládeže a tělovýchovy v Nečasově kabinetu a bývalý rektor a prorektor Masarykovy univerzity v Brně.Profesní životopisV letech 1983-1988 vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně), poté pracoval jako historik starších dějin v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži (1988-1989). Po listopadu 1989 se vrátil do Brna, kde krátce působil jako novinář v deníku Lidová demokracie. Od roku 1990 se podílel na založení oboru politologie, s Vladimírem Čermákem zakládal Katedru politologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, jejíž vedení po něm v roce 1993 převzal. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem v oboru politologie v České republice.Katedru politologie vedl deset let, od roku 1998 na nově založené Fakultě sociálních studií. V roce 1996 se stal také ředitelem Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, kde úzce spolupracoval s významnými osobnostmi československého exilu Mojmírem Povolným a Ivanem Gaďourkem, kteří stáli u jeho vzniku. Podílel se na založení prvního českého odborného politologického periodika Politologického časopisu (1994). V roce 2002 byl jmenován vedoucím nově vzniklé Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a získal Jean Monnet Chair, v letech 2005-2011 byl vedoucím Institutu pro srovnávací politologický výzkum. V roce 2004 se stal děkanem Fakulty sociálních studií a v témže roce byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity.Rektorem Masarykovy univerzity byl dvě funkční období (2004-2011), univerzita v té době zaznamenala výrazný kvantitativní i kvalitativní vzestup, stala se významnou středoevropskou vzdělávací a výzkumnou institucí (45 tis. studentů, z toho více než 14 procent zahraničních), nejžádanější českou vysokou školou z hlediska zájmu uchazečů, vytvořila celostátní systém na odhalování plagiátů apod. V tomto období Masarykova univerzita mj. postavila nový kampus pro biomedicínské obory, který je jednou z největších staveb a jednorázových investic (220 mil. €) v oblasti vysokého školství ve střední a východní Evropě; v roce 2006 otevřela vlastní výzkumnou stanici na Antarktidě, koordinovala projekt Středoevropského technologického institutu (CEITEC) ve výši 5,3 mld. Kč z prostředků evropských strukturálních fondů, který byl zahájen v roce 2011.Po skončení rektorského mandátu působil jako prorektor pro akademické záležitosti Masarykovy univerzity, od září 2011 byl hlavním vědeckým poradcem předsedy vlády České republiky, 2. května 2012 byl jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase.Vědecká činnostVe své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii a evropskou politiku. Publikace věnované problematice evropské integrace významným způsobem ovlivňují vědeckou i veřejnou debatu na toto téma. Monografie Evropská unie (s M. Pitrovou, 2003, 2009) patří k standardním pracím oboru a používá se také jako učebnice na řadě vysokých škol v České republice a na Slovensku, k jeho nejznámějším knihám v této oblasti patří Evropský mezičas (2007, 2010). Kniha Politický extremismus a radikalismus v České republice (1996), kterou uspořádal, stála v počátcích vědeckého výzkumu tohoto fenoménu v Česku. Značného (i mezinárodního) ohlasu se dostalo jeho pracím věnovaným politické dimenzi náboženství (např. Katolicismus a politika, 1996; Laboratoř sekularizace, 2007); dlouhodobý historický a sociálně-vědným výzkum podzemních církevních aktivit v období komunismu (s J. Hanušem) shrnuje monografie Skrytá církev (1999, Die Verborgene Kirche, 2004). Významné jsou jeho práce věnované politickým stranám a zájmovým skupinám, k nejznámějším patří Teorie politických stran (s M. Strmiskou, 1998, 2009), jako autor a editor se podílel mj. na monografiích Politické strany ve střední a východní Evropě (2002), Partie i systemy partyjne Europy Środkowej (2003), Eurostrany (2007) nebo Europeizace zájmů (2009). Velkou pozornost vyvolala jeho kritická analýza současné politiky Politika, jaká nemá být (2010). Je autorem 14 monografií a více než 200 odborných studií publikovaných v řadě zemí, podílel se na řešení mnoha národních i mezinárodních výzkumných projektů.Veřejné aktivityV osmdesátých letech se zapojil do nezávislých občanských aktivit, v letech 1984-1989 se účastnil tzv. podzemní univerzity, bytových seminářů zaměřených na politickou filozofii v Brně, byl zapojen do neoficiálních křesťanských aktivit především v okruhu tajně vysvěceného biskupa Stanislava Krátkého. S několika brněnskými studenty založil a v letech 1988 – 1989 vydával samizdatový vysokoškolský časopis Revue 88.Po listopadu 1989 pokračoval v publikačních a občanských aktivitách, působil jako redaktor a editor např. v časopisech Proglas, Revue Politika, Kontexty apod. V roce 1993 založil s přáteli občanské sdružení Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), think-tank, který se stal jednou z nejúspěšnějších neziskových vzdělávacích a kulturní organizací.Dlouhodobě působí také v institucích a orgánech zabývajících se vysokým školstvím a výzkumem v ČR i v zahraničí. V letech 2005-2009 byl opakovaně zvolen místopředsedou, v letech 2009-2011 předsedou České konference rektorů, na mezinárodní úrovni byl mj. členem Rady Evropské univerzitní asociace (2009-2011). Parlamentem byl v roce 2007 zvolen do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kde působil pět let, vládou ČR byl v roce 2002 jmenován členem Akreditační komise (do roku 2004), v roce 2008 se stal členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejímž je nyní místopředsedou. Je členem mnoha vědeckých a akademických rad veřejných i soukromých vysokých škol a výzkumných institucí v České republice i v zahraničí. Za svou vědeckou a akademickou činnost obdržel řadu ocenění, v roce 2011 byl vyznamenán Zlatou plaketou prezidenta republiky. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., (* 1. září 1964 Brno) je český politolog, univerzitní profesor a politik, od 2. května 2012 ministr školství, mládeže a tělovýchovy v Nečasově kabinetu a bývalý rektor a prorektor Masarykovy univerzity v Brně.

Profesní životopis
V letech 1983-1988 vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně), poté pracoval jako historik starších dějin v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži (1988-1989). Po listopadu 1989 se vrátil do Brna, kde krátce působil jako novinář v deníku Lidová demokracie. Od roku 1990 se podílel na založení oboru politologie, s Vladimírem Čermákem zakládal Katedru politologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, jejíž vedení po něm v roce 1993 převzal. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem v oboru politologie v České republice.

Katedru politologie vedl deset let, od roku 1998 na nově založené Fakultě sociálních studií. V roce 1996 se stal také ředitelem Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, kde úzce spolupracoval s významnými osobnostmi československého exilu Mojmírem Povolným a Ivanem Gaďourkem, kteří stáli u jeho vzniku. Podílel se na založení prvního českého odborného politologického periodika Politologického časopisu (1994). V roce 2002 byl jmenován vedoucím nově vzniklé Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a získal Jean Monnet Chair, v letech 2005-2011 byl vedoucím Institutu pro srovnávací politologický výzkum. V roce 2004 se stal děkanem Fakulty sociálních studií a v témže roce byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity.

Rektorem Masarykovy univerzity byl dvě funkční období (2004-2011), univerzita v té době zaznamenala výrazný kvantitativní i kvalitativní vzestup, stala se významnou středoevropskou vzdělávací a výzkumnou institucí (45 tis. studentů, z toho více než 14 procent zahraničních), nejžádanější českou vysokou školou z hlediska zájmu uchazečů, vytvořila celostátní systém na odhalování plagiátů apod. V tomto období Masarykova univerzita mj. postavila nový kampus pro biomedicínské obory, který je jednou z největších staveb a jednorázových investic (220 mil. €) v oblasti vysokého školství ve střední a východní Evropě; v roce 2006 otevřela vlastní výzkumnou stanici na Antarktidě, koordinovala projekt Středoevropského technologického institutu (CEITEC) ve výši 5,3 mld. Kč z prostředků evropských strukturálních fondů, který byl zahájen v roce 2011.

Po skončení rektorského mandátu působil jako prorektor pro akademické záležitosti Masarykovy univerzity, od září 2011 byl hlavním vědeckým poradcem předsedy vlády České republiky, 2. května 2012 byl jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase.

Vědecká činnost
Ve své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii a evropskou politiku. Publikace věnované problematice evropské integrace významným způsobem ovlivňují vědeckou i veřejnou debatu na toto téma. Monografie Evropská unie (s M. Pitrovou, 2003, 2009) patří k standardním pracím oboru a používá se také jako učebnice na řadě vysokých škol v České republice a na Slovensku, k jeho nejznámějším knihám v této oblasti patří Evropský mezičas (2007, 2010). Kniha Politický extremismus a radikalismus v České republice (1996), kterou uspořádal, stála v počátcích vědeckého výzkumu tohoto fenoménu v Česku. Značného (i mezinárodního) ohlasu se dostalo jeho pracím věnovaným politické dimenzi náboženství (např. Katolicismus a politika, 1996; Laboratoř sekularizace, 2007); dlouhodobý historický a sociálně-vědným výzkum podzemních církevních aktivit v období komunismu (s J. Hanušem) shrnuje monografie Skrytá církev (1999, Die Verborgene Kirche, 2004). Významné jsou jeho práce věnované politickým stranám a zájmovým skupinám, k nejznámějším patří Teorie politických stran (s M. Strmiskou, 1998, 2009), jako autor a editor se podílel mj. na monografiích Politické strany ve střední a východní Evropě (2002), Partie i systemy partyjne Europy Środkowej (2003), Eurostrany (2007) nebo Europeizace zájmů (2009). Velkou pozornost vyvolala jeho kritická analýza současné politiky Politika, jaká nemá být (2010). Je autorem 14 monografií a více než 200 odborných studií publikovaných v řadě zemí, podílel se na řešení mnoha národních i mezinárodních výzkumných projektů.

Veřejné aktivity
V osmdesátých letech se zapojil do nezávislých občanských aktivit, v letech 1984-1989 se účastnil tzv. podzemní univerzity, bytových seminářů zaměřených na politickou filozofii v Brně, byl zapojen do neoficiálních křesťanských aktivit především v okruhu tajně vysvěceného biskupa Stanislava Krátkého. S několika brněnskými studenty založil a v letech 1988 – 1989 vydával samizdatový vysokoškolský časopis Revue 88.

Po listopadu 1989 pokračoval v publikačních a občanských aktivitách, působil jako redaktor a editor např. v časopisech Proglas, Revue Politika, Kontexty apod. V roce 1993 založil s přáteli občanské sdružení Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), think-tank, který se stal jednou z nejúspěšnějších neziskových vzdělávacích a kulturní organizací.

Dlouhodobě působí také v institucích a orgánech zabývajících se vysokým školstvím a výzkumem v ČR i v zahraničí. V letech 2005-2009 byl opakovaně zvolen místopředsedou, v letech 2009-2011 předsedou České konference rektorů, na mezinárodní úrovni byl mj. členem Rady Evropské univerzitní asociace (2009-2011). Parlamentem byl v roce 2007 zvolen do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kde působil pět let, vládou ČR byl v roce 2002 jmenován členem Akreditační komise (do roku 2004), v roce 2008 se stal členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejímž je nyní místopředsedou. Je členem mnoha vědeckých a akademických rad veřejných i soukromých vysokých škol a výzkumných institucí v České republice i v zahraničí. Za svou vědeckou a akademickou činnost obdržel řadu ocenění, v roce 2011 byl vyznamenán Zlatou plaketou prezidenta republiky.

Petr Fiala v Magazínu Osobnosti

  • Vláda míří k demisi, místo důvěry dostala tvrdou kritiku

    Vláda míří k demisi, místo důvěry dostala tvrdou kritiku

    16. 1. 2018 16:08 Jednobarevná menšinová vláda předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v úterý nedostala důvěru sněmovny a bude muset podat demisi. Babišův tým ale bude vládnout dál do jmenování nového kabinetu. Prezident Miloš Zeman několikrát avizoval, že jeho sestavením pověří opět Babiše, jehož hnutí vyhrálo říjnové sněmovní volby.… více

  • Zeman podpořil Babiše ve sněmovně. Dělal si kampaň, volá opozice

    Zeman podpořil Babiše ve sněmovně. Dělal si kampaň, volá opozice

    10. 1. 2018 12:01 Prezident Miloš Zeman uvedl, že nynější vláda Andreje Babiše (ANO) "velmi pravděpodobně" důvěru sněmovny nezíská. Potvrdil, že mu dá i druhou šanci. Vyzval ho ale, aby si před dalším pokusem vyjednal pro svůj kabinet dostatečnou podporu ve sněmovně. Dá mu na to dostatečný časový prostor. Zeman to ve středu řekl poslancům s tím, že má povinnost podpořit i nynější Babišovu vládu, kterou jmenoval.… více

  • Brusel zažaloval Česko kvůli kvótám. S kritiky to nehnulo

    Brusel zažaloval Česko kvůli kvótám. S kritiky to nehnulo

    4. 1. 2018 10:08 Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Mluvčí unijního soudu řekl, že první jednání se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci. Podle premiéra Andreje Babiše Česko udělá vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. … více

  • Drahoš je politickým kandidátem TOP 09 a STAN, vypálila u Moravce Pokorná-Jermanová. A pokračovala...

    Parlamentnílisty.cz, 21. 1. 2018 Místopředsedkyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová, předseda ODS Petr Fiala a statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec před kamerami České televize debatovali o politické situaci v České republice. Dáma se hned na úvod kriticky vyjádřila k Jiřímu Drahošovi. Je to prý politický kandidát TOP 09 a STAN, což se v Česku údajně zastírá, zastala se prezidenta Miloše Zemana. Milan Chovanec se také zastal prezidenta. Zato když se ke slovu dostal Petr Fiala, nenechal na Zemanovi nit suchou. … více

  • Petr Fiala: Dostal jsem od Babiše nabídku k jednání o vládě

    Parlamentnílisty.cz, 20. 1. 2018 Předseda ODS Petr Fiala v sobotních Lidových novinách prozradil, že dostal od stávajícího premiéra Andreje Babiše (ANO), jenž byl Sněmovnou vydán k trestnímu stíhání, nabídku na jednání o vládě. Je ODS připravena stát se znovu vládní stranou? A nezmění náhodou své doporučení voličům, hlasovat ve druhém kole prezidentské volby pro Jiřího Drahoše? … více

  • Babiš nedostal důvěru a už to schytává: Ďábelská koalice! Selhání premiéra i prezidenta

    Parlamentnílisty.cz, 16. 1. 2018 Předseda ODS Petr Fiala a předseda poslaneckého klubu téže strany Zbyněk Stanjura okomentovali vyslovení nedůvěry menšinové vládě Andreje Babiše (ANO). Politici ODS z tohoto jasného politického neúspěchu viní Babiše, ale spolu s ním také prezidenta Miloše Zemana. … více