zavřít
Jiří Zlatuška

bývalý senátor

Věk:
60
Narození:
15. 9. 1957 , Brno, Československo
Znamení:
panna   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 7 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. Pol. příslušnost: BEZPP Volební obvod: č. 60 - Brno-město Zvolen za: LiRA v roce 2002 Mandát: 02.11.2002 - 02.11.2008 Jeho otec vysokoškolský učitel latiny na katedře starověkých dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MU), matka středoškolská profesorka češtiny, ruštiny a dějepisu na SPŠS Kudelova, po vynuceném odchodu po roce 1968 na SPŠE Leninova a po roce 1989 vedoucí školského úřadu, starostka obnoveného ženského spolku Vesna a ředitelka její rodinné školy posléze ředitelka soukromé knihkupecké školy v Brně. Profesor Jiří Zlatuška absolvoval základní školu s rozšířenou výukou jazyků (ruštiny a angličtiny) Antonínská a přírodovědnou větev gymnázia tř. kpt. Jaroše. Během střední školy se intenzívně věnoval činnosti na brněnské Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka na Kraví hoře, kde ještě jako středoškolák publikoval dvě popularizační brožurky o kosmologii a černých děrách a na toto téma pravidelně přednášel v cyklu přednášek pro veřejnost. Během středoškolských studií se začal věnovat informatice zprvu zájmovou formou v Laboratoři počítacích strojů Vysokého učení technického (VUT) a poté jako studentská vědecká síla na katedře termomechaniky Strojní fakulty VUT a na Ústavu fyzikální metalurgie ČSAV. Ještě jako středoškolák se zúčastnil soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci na katedře počítačů Fakulty elektrotechniky VUT, kde získal jednu z cen za programový systém zaměřený na zpracování astronomických pozorování. Na základě své odborné práce byl v roce 1977 bez přijímacích zkoušek přijat na Přírodovědeckou fakultu MU na nově otevřený obor matematická informatika a teoretická kybernetika. Pětileté studium ukončil během čtyř let a absolvoval v roce 1981. Ještě během studia začal pracovat na Ústavu výpočetní techniky MU zprvu jako odborný pracovník, pak jako vědecký pracovník. Nikdy nebyl členem komunistické strany a z tohoto důvodu mu nebylo umožněno působit jako vysokoškolský učitel i přesto, že se v roce 1987 stal zástupcem ředitele pro vědeckovýzkumnou činnost a prvním nestraníkem ve vedení tohoto odborného ústavu. V osmdesátých letech se mu podařilo překonat administrativně-politická omezení a po řízení před komisí ČSAV mu na základě předložení práce byla roku 1987 udělena vědecká hodnost kandidát věd v oboru matematická informatika. V té době se rovněž pravidelně účastnil bytových seminářů pořádaných brněnským disentem, několik bytových čtení nebo vystoupení také sám organizoval (v kapitole Léta ghetta o tom píše Jan Vodňanský v knize „Zpívající memoáry“). V letech 1988–1999 působil jako hostující Associate Professor na Department of Computer and Information Sciences na Universitě v americkém Delaware, kde získal místo účastí ve vypsaném konkursu bez účasti československých úřadů. V této době byl zapojen do činnosti brněnské podzemní univerzity pořádané britskou Vzdělávací nadací Jana Husa a zejména aktivitami spojenými s Rogerem Scrutonem a jeho propagací konzervativního stylu myšlení v ČR. Pro tuto nadaci vytvořil jeden z prvních českých textových editorů, kterým se ve velkých počtech exemplářů tiskly knihy samizdatové edice Prameny (část těchto aktivit je popsána v knize Barbary Dayové „Sametoví filosofové“ vydané v nakladatelství Doplněk). V roce 1994 založil Fakultu informatiky MU, první a dlouhou dobu jedinou takto specializovanou fakultu v ČR. V roce 1998 byl zvolen rektorem MU v Brně jako po Karlu Englišovi druhý nejmladší rektor v historii univerzity. V roce 2001 byl zvolen na druhé a poslední možné tříleté funkční období. Jako rektor MU se věnoval zejména přípravě projektu a získání úvěru od Evropské investiční banky na stavbu Univerzitního kampusu Bohunice, který představuje největší investici do vysokého školství v ČR. Ve své veřejné činnosti zaměřené na problematiku vysokoškolského vzdělávání propaguje rychlejší transformaci českého akademického systému na systém zaváděný v rámci budovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v souvislosti s tzv. Boloňskou deklarací. Zasazuje se o rozšiřování možností vysokoškolského studia pro širší okruh uchazečů a přispěl k tomu, že Masarykova univerzita je právem považována za nejdynamičtěji se rozvíjející vysokou školu v ČR. Vedle své rozsáhlé pedagogické činnosti zastával nebo zastává řadu akademických funkcí nejen na MU, ale i na jiných vysokých školách v ČR. Od roku 1998 byl členem Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Podílel se výrazně mj. na petičních akcích, které na konci 90. let přinesly výraznější zvýšení úrovně financování vědeckého výzkumu v České republice. Je zván k přednáškám na prestižních mezinárodních akcích zabývajících se strategií vysokoškolského vzdělávání jako jsou například Salcburský seminář, Transatlantický dialog, Seminář OECD k managementu vysokých škol, nebo na konferencích pořádaných Evropskou univerzitní asociací. Odbornými obory jeho činnosti v informatice jsou informační společnost, komunikace člověka s počítačem, informatika a matematická logika, logické programování a lambda-kalkul. V těchto oborech publikoval dvě knihy a více než 50 článků v časopisech a výzkumných zpráv, více než 100 recenzí, uskutečnil řadu vystoupení na vědeckých setkáních a rozsáhle se věnuje publicistické činnosti na toto téma v periodickém tisku vycházejícím v ČR. Je činný v řadě odborných rad a komisí, a to jak v ČR, tak v zahraničí, které mají za úkol rozvíjet a podporovat informatiku, počítačové vědy a informační infrastrukturu. Byl zakládajícím členem Českého fóra pro informační společnost a jeho prvním předsedou. V roce 1996 získal prestižní americké Eisenhowerovo stipendium a poté se stal výkonným předsedou českého nominačního výboru a členem Mezinárodního poradního sboru Eisenhowerových stipendií, nadace, jejímiž předsedy bylo mj. několik bývalých amerických presidentů. V letech 1994–1998 působil jako člen a v závěru i jako předseda českého výboru Programu podpory vysokoškolského vzdělávání Sorosovy Nadace pro otevřenou společnost. Ve svém veřejném působení se prof. Zlatuška věnuje podpoře dopadů vysokoškolské vzdělanosti, výzkumu a vývoje a moderních informačních technologií na společenský rozvoj, ekonomický růst a změněnou strukturu zaměstnanosti v konkurenceschopné moderní společnosti v evropském i světovém měřítku. Podporuje liberální trendy a rozvoj otevřené občanské společnosti a společnosti vzdělání jako důležité složky regionálního rozvoje. Stál při vzniku aktivit zaměřených na profilaci Brna jako univerzitního města a podporuje orientaci města i regionu na efektivní využití možností poskytovaných moderními technologiemi a využívání možností pro všestranný růst a široké dopady podpory těchto trendů. Kandiduje jako nezávislý kandidát do Senátu Parlamentu České republiky v podzimních volbách v roce 2008 s cílem podpořit strukturu politického zastoupení v Parlamentu České republiky, která není svázána s ovládnutím veřejného prostoru dominujícími velkými stranami, a s cílem zasazovat se o prosazování politiky podporující vývoj České republiky směrem ke znalostní společnosti, integraci do Evropské unie a podpoře regionálního rozvoje a všestranného posilování podmínek konkurenceschopnosti města i regionu v evropském měřítku. Není a nikdy nebyl členem žádné politické strany. Je ženatý, má tři dcery. Zdroj: www.zlatuska.cz …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.
Pol. příslušnost: BEZPP
Volební obvod: č. 60 - Brno-město
Zvolen za: LiRA v roce 2002
Mandát: 02.11.2002 - 02.11.2008

Jeho otec vysokoškolský učitel latiny na katedře starověkých dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MU), matka středoškolská profesorka češtiny, ruštiny a dějepisu na SPŠS Kudelova, po vynuceném odchodu po roce 1968 na SPŠE Leninova a po roce 1989 vedoucí školského úřadu, starostka obnoveného ženského spolku Vesna a ředitelka její rodinné školy posléze ředitelka soukromé knihkupecké školy v Brně.

Profesor Jiří Zlatuška absolvoval základní školu s rozšířenou výukou jazyků (ruštiny a angličtiny) Antonínská a přírodovědnou větev gymnázia tř. kpt. Jaroše. Během střední školy se intenzívně věnoval činnosti na brněnské Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka na Kraví hoře, kde ještě jako středoškolák publikoval dvě popularizační brožurky o kosmologii a černých děrách a na toto téma pravidelně přednášel v cyklu přednášek pro veřejnost.

Během středoškolských studií se začal věnovat informatice zprvu zájmovou formou v Laboratoři počítacích strojů Vysokého učení technického (VUT) a poté jako studentská vědecká síla na katedře termomechaniky Strojní fakulty VUT a na Ústavu fyzikální metalurgie ČSAV. Ještě jako středoškolák se zúčastnil soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci na katedře počítačů Fakulty elektrotechniky VUT, kde získal jednu z cen za programový systém zaměřený na zpracování astronomických pozorování. Na základě své odborné práce byl v roce 1977 bez přijímacích zkoušek přijat na Přírodovědeckou fakultu MU na nově otevřený obor matematická informatika a teoretická kybernetika. Pětileté studium ukončil během čtyř let a absolvoval v roce 1981.

Ještě během studia začal pracovat na Ústavu výpočetní techniky MU zprvu jako odborný pracovník, pak jako vědecký pracovník. Nikdy nebyl členem komunistické strany a z tohoto důvodu mu nebylo umožněno působit jako vysokoškolský učitel i přesto, že se v roce 1987 stal zástupcem ředitele pro vědeckovýzkumnou činnost a prvním nestraníkem ve vedení tohoto odborného ústavu. V osmdesátých letech se mu podařilo překonat administrativně-politická omezení a po řízení před komisí ČSAV mu na základě předložení práce byla roku 1987 udělena vědecká hodnost kandidát věd v oboru matematická informatika. V té době se rovněž pravidelně účastnil bytových seminářů pořádaných brněnským disentem, několik bytových čtení nebo vystoupení také sám organizoval (v kapitole Léta ghetta o tom píše Jan Vodňanský v knize „Zpívající memoáry“).

V letech 1988–1999 působil jako hostující Associate Professor na Department of Computer and Information Sciences na Universitě v americkém Delaware, kde získal místo účastí ve vypsaném konkursu bez účasti československých úřadů. V této době byl zapojen do činnosti brněnské podzemní univerzity pořádané britskou Vzdělávací nadací Jana Husa a zejména aktivitami spojenými s Rogerem Scrutonem a jeho propagací konzervativního stylu myšlení v ČR. Pro tuto nadaci vytvořil jeden z prvních českých textových editorů, kterým se ve velkých počtech exemplářů tiskly knihy samizdatové edice Prameny (část těchto aktivit je popsána v knize Barbary Dayové „Sametoví filosofové“ vydané v nakladatelství Doplněk).

V roce 1994 založil Fakultu informatiky MU, první a dlouhou dobu jedinou takto specializovanou fakultu v ČR. V roce 1998 byl zvolen rektorem MU v Brně jako po Karlu Englišovi druhý nejmladší rektor v historii univerzity. V roce 2001 byl zvolen na druhé a poslední možné tříleté funkční období.

Jako rektor MU se věnoval zejména přípravě projektu a získání úvěru od Evropské investiční banky na stavbu Univerzitního kampusu Bohunice, který představuje největší investici do vysokého školství v ČR. Ve své veřejné činnosti zaměřené na problematiku vysokoškolského vzdělávání propaguje rychlejší transformaci českého akademického systému na systém zaváděný v rámci budovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v souvislosti s tzv. Boloňskou deklarací. Zasazuje se o rozšiřování možností vysokoškolského studia pro širší okruh uchazečů a přispěl k tomu, že Masarykova univerzita je právem považována za nejdynamičtěji se rozvíjející vysokou školu v ČR. Vedle své rozsáhlé pedagogické činnosti zastával nebo zastává řadu akademických funkcí nejen na MU, ale i na jiných vysokých školách v ČR. Od roku 1998 byl členem Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Podílel se výrazně mj. na petičních akcích, které na konci 90. let přinesly výraznější zvýšení úrovně financování vědeckého výzkumu v České republice. Je zván k přednáškám na prestižních mezinárodních akcích zabývajících se strategií vysokoškolského vzdělávání jako jsou například Salcburský seminář, Transatlantický dialog, Seminář OECD k managementu vysokých škol, nebo na konferencích pořádaných Evropskou univerzitní asociací.

Odbornými obory jeho činnosti v informatice jsou informační společnost, komunikace člověka s počítačem, informatika a matematická logika, logické programování a lambda-kalkul. V těchto oborech publikoval dvě knihy a více než 50 článků v časopisech a výzkumných zpráv, více než 100 recenzí, uskutečnil řadu vystoupení na vědeckých setkáních a rozsáhle se věnuje publicistické činnosti na toto téma v periodickém tisku vycházejícím v ČR. Je činný v řadě odborných rad a komisí, a to jak v ČR, tak v zahraničí, které mají za úkol rozvíjet a podporovat informatiku, počítačové vědy a informační infrastrukturu. Byl zakládajícím členem Českého fóra pro informační společnost a jeho prvním předsedou.

V roce 1996 získal prestižní americké Eisenhowerovo stipendium a poté se stal výkonným předsedou českého nominačního výboru a členem Mezinárodního poradního sboru Eisenhowerových stipendií, nadace, jejímiž předsedy bylo mj. několik bývalých amerických presidentů. V letech 1994–1998 působil jako člen a v závěru i jako předseda českého výboru Programu podpory vysokoškolského vzdělávání Sorosovy Nadace pro otevřenou společnost.

Ve svém veřejném působení se prof. Zlatuška věnuje podpoře dopadů vysokoškolské vzdělanosti, výzkumu a vývoje a moderních informačních technologií na společenský rozvoj, ekonomický růst a změněnou strukturu zaměstnanosti v konkurenceschopné moderní společnosti v evropském i světovém měřítku. Podporuje liberální trendy a rozvoj otevřené občanské společnosti a společnosti vzdělání jako důležité složky regionálního rozvoje. Stál při vzniku aktivit zaměřených na profilaci Brna jako univerzitního města a podporuje orientaci města i regionu na efektivní využití možností poskytovaných moderními technologiemi a využívání možností pro všestranný růst a široké dopady podpory těchto trendů.

Kandiduje jako nezávislý kandidát do Senátu Parlamentu České republiky v podzimních volbách v roce 2008 s cílem podpořit strukturu politického zastoupení v Parlamentu České republiky, která není svázána s ovládnutím veřejného prostoru dominujícími velkými stranami, a s cílem zasazovat se o prosazování politiky podporující vývoj České republiky směrem ke znalostní společnosti, integraci do Evropské unie a podpoře regionálního rozvoje a všestranného posilování podmínek konkurenceschopnosti města i regionu v evropském měřítku. Není a nikdy nebyl členem žádné politické strany.

Je ženatý, má tři dcery.

Zdroj: www.zlatuska.cz

Jiří Zlatuška v Magazínu Osobnosti

  • Smutný úděl ODS: Buď další přešlapování nebo budoucnost s Klausem

    Smutný úděl ODS: Buď další přešlapování nebo budoucnost s Klausem

    5. 3. 2017 20:05 Kandidatura Václava Klause mladšího v Praze může otevřít další etapu ve vývoji ODS. Strana se hledá a přešlapuje. Klaus jí nabízí možnost jasně se vymezit, což v současné ODS nemá konkurenci. Nejprve však musí uspět v pražské baště své strany.… více

  • Poslanec Zlatuška z ANO končí v čele školského výboru sněmovny

    Poslanec Zlatuška z ANO končí v čele školského výboru sněmovny

    11. 2. 2015 19:27 Školský výbor Poslanecké sněmovny ve středu odvolal na žádost klubu ANO předsedu výboru Jiřího Zlatušku. Poslancem za ANO a zároveň někdejší rektor Masarykovy univerzity považuje krok svých kolegů za zvláštní.… více

  • Babiš: Kalousek ví, jak tunelovat státní peníze, ČEZu nerozumí vůbec

    Babiš: Kalousek ví, jak tunelovat státní peníze, ČEZu nerozumí vůbec

    1. 4. 2014 17:21 TOP 09 prostřednictvím Miroslava Kalouska kritizuje nápad ministra financí Andreje Babiše (ANO), že by energetická společnost ČEZ mohla v rámci dividendy vyplatit celý zisk.  Takový krok by podle Kalouska mohl být hazardem s energetickou bezpečností. Babiš však v reakci označil jeho slova za hloupost s tím, že Kalousek rozumí, jak tunelovat státní peníze, ale nerozumí bilanci firem.… více

  • Langer poslal peníze Topolánkovi. Jak to mají Drahoš, Horáček a Zeman?

    Blesk, 16. 11. 2017 Řada současných nebo bývalých členů ODS přispěla už Mirku Topolánkovi na prezidentskou kampaň. Asi nejznámějším jménem je někdejší ministr vnitra Ivan Langer, z policejních odposlechů také známý jako „Íčko“. Topolánkovi poslal 50 tisíc korun se vzkazem „bez peněz do kampaně nelez“. Jiřímu Drahošovi zase přispěli například europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) nebo exposlanec Jiří Zlatuška (ANO), bývalý rektor Masarykovy univerzity. … více

  • Profesor Zlatuška varuje: Z útoku na muslimku je patrné, že nebezpečím u nás není těch 12 uprchlíků, ale pomatené hlavy některých našich spoluobčanů a spoluobčanek!

    Parlamentnílisty.cz, 28. 7. 2017 ROZHOVOR „Ty scénáře s hlídáním břehů a vracením uprchlíků z moře zpět na teritorium zemí mimo Evropskou unii jsou vesměs formulovány jako utopie, které chybí prvky uskutečnitelnosti,“ tvrdí poslanec a někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška (ANO). Ten pak svůj názor ještě blíže vysvětluje: „Rezignace na záchranu lidí na člunech by vcelku jistě vedla k větším počtům mrtvých. Pokud by to tak dopadlo, dal by se kolem toho vystavět turistický průmysl, kdy by se výletníci z EU jezdili na lodích dívat na to, jak se topí lidé snažící se dostat přes Středozemní moře. Byla by to kratochvíle srovnatelná s tím, když ve starověkém Římě lidé sledovali v arénách, jak lvi požírají křesťany.“ … více

  • Babišův Zlatuška je zděšen. Právo použít zbraň nás prý posouvá směrem k Rusku. A Kamberský z Lidovek se k tomu vysmál "strýci z Horní Dolní"

    Parlamentnílisty.cz, 29. 6. 2017 Poslanec Jiří Zlatuška z hnutí ANO Andreje Babiše se obává, že ústavní zákon, jenž včera prošel Poslaneckou sněmovnou, nás posouvá na východ do ruské sféry vlivu. Jde o ústavní novelu, která zaručuje občanům právo bránit sebe a svou zemi se zbraní v ruce. Komentátor Lidových novin Petr Kamberský se však pokouší zklidnit vášně. Zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou, je podle jeho názoru absolutně k ničemu, takže se vlastně nemusíme bát. … více