Jiří Rusnok

politik, ekonom

Věk:
55
Narození:
16. 10. 1960 , Ostrava, Československo
Znamení:
váhy   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

97 se líbí, 212 se nelíbí

Jiří Rusnok je český ekonom a politik, od června 2013 do ledna 2014 předseda tzv. úřednické vlády České republiky.Od dubna 2001 byl posledním ze tří ministrů financí sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, v následující koaliční vládě Vladimíra Špidly byl do dubna 2003 ministrem průmyslu a obchodu. Po konfliktu se Špidlou a odchodu z politiky pracoval v ING Penzijním fondu a různých oborových sdruženích. V úterý 25. června 2013 jej prezident republiky Miloš Zeman jmenoval premiérem a pověřil sestavením „vlády odborníků“. Vláda Jiřího Rusnoka složila slib do rukou prezidenta dne 10. července a 7. srpna nezískala důvěru Poslanecké sněmovny v poměru 93:100 hlasů poslanců. V úterý 13. srpna Rusnok předal Zemanovi demisi. Rusnokova vláda zůstane ve funkci až do jmenování nového kabinetu.BiografieRusnok roku 1984 absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, pak nastoupil do Státní plánovací komise jako referent v odboru dlouhodobých výhledů, později pracoval na Federálním ministerstvu pro strategické plánování jako vedoucí oddělení sociální strategie. Před rokem 1989 byl kandidátem členství v KSČ. V letech 1992–1998 byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. V lednu 1998 vstoupil do ČSSD. V srpnu 1998 byl jmenován náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly ve vládě Miloše Zemana. V komunálních volbách v říjnu 1998 za ČSSD neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 18; jako profesi měl uvedenou „ekonom“. Po odstoupení druhého z ministrů financí Zemanovy vlády Pavla Mertlíka kvůli sporům s premiérem a zbytkem vlády byl Rusnok 13. dubna 2001 jmenován na jeho místo. V červnu 2002 byl zvolen poslancem jako lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji. V nové Špidlově vládě se v červenci 2002 stal ministrem průmyslu a obchodu.13. března 2003 premiér Vladimír Špidla Rusnoka odvolal z vlády s odůvodněním špatné komunikace. Na sjezdu ČSSD 29. března Rusnok kandidoval na předsedu jako představitel pragmatického křídla; Špidla ale předsednictví obhájil 299 hlasy proti 147. Krátce předtím Rusnok otevřeně podpořil v prezidentské volbě (na rozdíl od oficiální linie ČSSD) Václava Klause. Podporoval rovněž velkou koalici ČSSD a ODS. 23. dubna Rusnok složil poslanecký mandát; nahradil jej první náhradník kandidátky Robin Böhnisch.Kritický postoj vůči hlavnímu proudu sociální demokracie si Rusnok zachoval i v následujících letech. V září 2006 se dokonce mluvilo o jeho vyloučení z ČSSD, když přijal nabídku ministra Vlastimila Tlustého (ODS) a zasedl do jeho expertní skupiny. Předseda Jiří Paroubek tehdy prohlásil, že se Rusnok myšlenkově již dávno se sociální demokracií rozešel. Koncem roku 2008 se před očekávanou rekonstrukcí koaliční vlády Mirka Topolánka objevily zprávy, že by se Rusnok (ač stále člen ČSSD) mohl stát vicepremiérem pro ekonomiku.Po roce 2003 Rusnok opustil politiku a pracoval ve finančnictví. Byl jmenován do funkce poradce Výkonné rady ING pro Českou a Slovenskou republiku. Od 7. října 2003 byl členem dozorčí rady ING Penzijní fond, a.s. (od 1. ledna 2013 ING Penzijní společnost); v srpnu 2006 povýšil na předsedu představenstva, jímž byl znovuzvolen v srpnu 2011; rezignoval ke 30. červnu 2013. V letech 2005–12 byl prezidentem Asociace penzijních fondů (předtím od roku 2004 její viceprezident). V letech 2006–2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB; od roku 2009 prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. Byl členem Národní ekonomické rady vlády ČR (2009–13).V lednu 2010 Rusnok vystoupil z ČSSD; prohlásil, že jej k tomu vedl nesouhlas s populismem a rozdávačností strany. V říjnu kandidoval na starostu Prahy-Vinoře za SPOZ jako nestraník. V říjnu 2011 vystupoval za tuto politickou stranu v médiích. Předseda Zemanovců však po jeho designování prohlásil, že není členem „ani ekonomickým expertem strany v žádném vztahu se SPOZ není.“Před prezidentskými volbami v lednu 2013 Rusnok podpořil Miloše Zemana; po jeho vítězství jej navštívil, přislíbil stát se jeho ekonomickým poradcem a naznačil i ochotu přijmout nominaci do bankovní rady ČNB. Když po červnové demisi premiéra Nečase Zeman dal najevo, že jmenuje úřednickou vládu, Rusnok byl hlavní očekávaný kandidát; v úterý 25. června odpoledne to Zeman oficiálně potvrdil a rovnou jmenoval Rusnoka premiérem, respektive pověřil sestavením vlády.Další dva týdny Rusnok v Kramářově vile jednal s kandidáty na ministry; to šlo bez obtíží a celou vládu Zeman jmenoval ve středu 10. července. Ve středu 7. srpna vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru sněmovny. Pro důvěru bylo 93 poslanců, proti 100. Na závěr svého zasedání v pátek 9. srpna vláda usnesením č. 617 podala demisi; v úterý 13. srpna ji Rusnok předal do Zemanových rukou. Rodinný životRusnok žije v rodinném domku z roku 2005 v Praze-Vinoři s manželkou Ivetou, inženýrkou ekonomie a personalistkou t. č. možná v domácnosti, která se vyhýbá médiím a veřejným akcím. Vzali se někdy v letech 1988–9; mají tři děti. Rusnokův syn Michal (1989), bankéř žijící v Olomouci, vzbudil koncem srpna 2013 pozornost bulvárních médií, když na Facebooku napsal, že vystupuje ze SPOZ a „socialismus je největší zlo“. Ve straně byl od ledna 2011, jako člen olomoucké organizace publikoval několik článků na ekonomicko-politická témata. Následně své vyjádření zmírnil. KritikaPřed pohřbem Nelsona Mandely vedl Rusnok v Poslanecké sněmovně rozhovor s ministrem obrany Pickem, který zachytily zapnuté mikrofony u řečnického pultu. Vyjadřoval v něm nechuť letět na tuto akci a použil přitom i vulgární výrazy. Konverzace byla zveřejněna v českých médiích, přičemž tuto zprávu převzala také některá zahraniční média. Premiér se poté za svá slova omluvil s odkazem na časově náročný pracovní program. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jiří Rusnok je český ekonom a politik, od června 2013 do ledna 2014 předseda tzv. úřednické vlády České republiky.

Od dubna 2001 byl posledním ze tří ministrů financí sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, v následující koaliční vládě Vladimíra Špidly byl do dubna 2003 ministrem průmyslu a obchodu. Po konfliktu se Špidlou a odchodu z politiky pracoval v ING Penzijním fondu a různých oborových sdruženích. V úterý 25. června 2013 jej prezident republiky Miloš Zeman jmenoval premiérem a pověřil sestavením „vlády odborníků“. Vláda Jiřího Rusnoka složila slib do rukou prezidenta dne 10. července a 7. srpna nezískala důvěru Poslanecké sněmovny v poměru 93:100 hlasů poslanců. V úterý 13. srpna Rusnok předal Zemanovi demisi. Rusnokova vláda zůstane ve funkci až do jmenování nového kabinetu.

Biografie
Rusnok roku 1984 absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, pak nastoupil do Státní plánovací komise jako referent v odboru dlouhodobých výhledů, později pracoval na Federálním ministerstvu pro strategické plánování jako vedoucí oddělení sociální strategie. Před rokem 1989 byl kandidátem členství v KSČ. V letech 1992–1998 byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

V lednu 1998 vstoupil do ČSSD. V srpnu 1998 byl jmenován náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly ve vládě Miloše Zemana. V komunálních volbách v říjnu 1998 za ČSSD neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 18; jako profesi měl uvedenou „ekonom“. Po odstoupení druhého z ministrů financí Zemanovy vlády Pavla Mertlíka kvůli sporům s premiérem a zbytkem vlády byl Rusnok 13. dubna 2001 jmenován na jeho místo. V červnu 2002 byl zvolen poslancem jako lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji. V nové Špidlově vládě se v červenci 2002 stal ministrem průmyslu a obchodu.

13. března 2003 premiér Vladimír Špidla Rusnoka odvolal z vlády s odůvodněním špatné komunikace. Na sjezdu ČSSD 29. března Rusnok kandidoval na předsedu jako představitel pragmatického křídla; Špidla ale předsednictví obhájil 299 hlasy proti 147. Krátce předtím Rusnok otevřeně podpořil v prezidentské volbě (na rozdíl od oficiální linie ČSSD) Václava Klause. Podporoval rovněž velkou koalici ČSSD a ODS. 23. dubna Rusnok složil poslanecký mandát; nahradil jej první náhradník kandidátky Robin Böhnisch.

Kritický postoj vůči hlavnímu proudu sociální demokracie si Rusnok zachoval i v následujících letech. V září 2006 se dokonce mluvilo o jeho vyloučení z ČSSD, když přijal nabídku ministra Vlastimila Tlustého (ODS) a zasedl do jeho expertní skupiny. Předseda Jiří Paroubek tehdy prohlásil, že se Rusnok myšlenkově již dávno se sociální demokracií rozešel. Koncem roku 2008 se před očekávanou rekonstrukcí koaliční vlády Mirka Topolánka objevily zprávy, že by se Rusnok (ač stále člen ČSSD) mohl stát vicepremiérem pro ekonomiku.

Po roce 2003 Rusnok opustil politiku a pracoval ve finančnictví. Byl jmenován do funkce poradce Výkonné rady ING pro Českou a Slovenskou republiku. Od 7. října 2003 byl členem dozorčí rady ING Penzijní fond, a.s. (od 1. ledna 2013 ING Penzijní společnost); v srpnu 2006 povýšil na předsedu představenstva, jímž byl znovuzvolen v srpnu 2011; rezignoval ke 30. červnu 2013. V letech 2005–12 byl prezidentem Asociace penzijních fondů (předtím od roku 2004 její viceprezident). V letech 2006–2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB; od roku 2009 prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. Byl členem Národní ekonomické rady vlády ČR (2009–13).

V lednu 2010 Rusnok vystoupil z ČSSD; prohlásil, že jej k tomu vedl nesouhlas s populismem a rozdávačností strany. V říjnu kandidoval na starostu Prahy-Vinoře za SPOZ jako nestraník. V říjnu 2011 vystupoval za tuto politickou stranu v médiích. Předseda Zemanovců však po jeho designování prohlásil, že není členem „ani ekonomickým expertem strany v žádném vztahu se SPOZ není.“

Před prezidentskými volbami v lednu 2013 Rusnok podpořil Miloše Zemana; po jeho vítězství jej navštívil, přislíbil stát se jeho ekonomickým poradcem a naznačil i ochotu přijmout nominaci do bankovní rady ČNB. Když po červnové demisi premiéra Nečase Zeman dal najevo, že jmenuje úřednickou vládu, Rusnok byl hlavní očekávaný kandidát; v úterý 25. června odpoledne to Zeman oficiálně potvrdil a rovnou jmenoval Rusnoka premiérem, respektive pověřil sestavením vlády.

Další dva týdny Rusnok v Kramářově vile jednal s kandidáty na ministry; to šlo bez obtíží a celou vládu Zeman jmenoval ve středu 10. července. Ve středu 7. srpna vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru sněmovny. Pro důvěru bylo 93 poslanců, proti 100. Na závěr svého zasedání v pátek 9. srpna vláda usnesením č. 617 podala demisi; v úterý 13. srpna ji Rusnok předal do Zemanových rukou.

Rodinný život
Rusnok žije v rodinném domku z roku 2005 v Praze-Vinoři s manželkou Ivetou, inženýrkou ekonomie a personalistkou t. č. možná v domácnosti, která se vyhýbá médiím a veřejným akcím. Vzali se někdy v letech 1988–9; mají tři děti.

Rusnokův syn Michal (1989), bankéř žijící v Olomouci, vzbudil koncem srpna 2013 pozornost bulvárních médií, když na Facebooku napsal, že vystupuje ze SPOZ a „socialismus je největší zlo“. Ve straně byl od ledna 2011, jako člen olomoucké organizace publikoval několik článků na ekonomicko-politická témata. Následně své vyjádření zmírnil.

Kritika
Před pohřbem Nelsona Mandely vedl Rusnok v Poslanecké sněmovně rozhovor s ministrem obrany Pickem, který zachytily zapnuté mikrofony u řečnického pultu. Vyjadřoval v něm nechuť letět na tuto akci a použil přitom i vulgární výrazy. Konverzace byla zveřejněna v českých médiích, přičemž tuto zprávu převzala také některá zahraniční média. Premiér se poté za svá slova omluvil s odkazem na časově náročný pracovní program.

Jiří Rusnok v Magazínu Osobnosti

  • Guvernérem ČNB bude Rusnok, potvrdil Zeman

    Guvernérem ČNB bude Rusnok, potvrdil Zeman

    17. 5. 2016 17:42 Novým guvernérem České národní banky se podle očekávání stane bývalý premiér úřednické vlády a dosavadní člen bankovní rady Jiří Rusnok. Prezident Miloš Zeman ho jmenuje 25. května. V úterý zatím jmenoval dna nové členy bankovní rady ČNB, a to Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.… více

  • Příštím guvernérem ČNB bude zřejmě Jiří Rusnok

    Příštím guvernérem ČNB bude zřejmě Jiří Rusnok

    12. 3. 2015 08:31 Současného guvernéra České národní banky Miroslava Singera v příštím roce zřejmě nahradí Jiří Rusnok. Alespoň to předpokládá prezident Miloš Zeman, který guvernéra a členy bankovní rady jmenuje. Uvedl to v rozhovoru pro server iDnes.cz.… více

  • Vláda podle opozice zakázkami bez výběrového řízení podporuje korupci

    Vláda podle opozice zakázkami bez výběrového řízení podporuje korupci

    3. 2. 2015 15:01 Vláda podle TOP 09 během loňského roku zadala více než tři tisíce zakázek v hodnotě přes 30 miliard korun bez výběrového řízení. Podle opoziční strany tak podporuje korupci a veřejné zakázky přiděluje vyvoleným firmám.… více

  • Zeman jmenoval Rusnoka guvernérem ČNB. Ten hned slíbil: Intervence nekončí

    Blesk, 25. 5. 2016 Novým guvernérem České národní banky (ČNB) se stal stávající člen bankovní rady a bývalý premiér Jiří Rusnok (55). Do funkce jej ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Zeman Singerovi poděkoval za vykonanou práci. … více

  • Guvernérem ČNB jmenován Jiří Rusnok

    Parlamentnílisty.cz, 25. 5. 2016 Novým guvernérem České národní banky bude Jiří Rusnok (55 let). Prezident republiky Miloš Zeman jej dnes při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě jmenoval do funkce na šest let s účinností od 1. července 2016. Jiří Rusnok je nyní členem bankovní rady ČNB. … více

  • Jiří Rusnok dnes bude jmenován guvernérem ČNB

    Parlamentnílisty.cz, 25. 5. 2016 Prezident Miloš Zeman dnes jmenuje novým guvernérem České národní banky člena bankovní rady Jiřího Rusnoka (55). Ten od července ve funkci nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhé šestileté funkční období v radě. … více