zavřít
Jan Navrátil

světová osobnost v oblasti kardiochirurgie

Narození:
26. 1. 1909 , Melk u Vídně, tehdy Neue Spielberg
Úmrtí:
12. 6. 1992  ve věku 83 let,  Vídeň, Rakousko  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Navrátil byl kardiochirurg, po všech stránkách osobnost. Jako jeden z prvních čtyř kardiochirurgů na světě dokázal odstranit ze srdce nádor a mezi prvními v Evropě implantoval umělou chlopeň. Vídeňskou kliniku, kde od 70. let působil, dovedl na světovou špičku. Jan Navrátil byl českého původu, ale narodil se v Rakousku v Melku. Jeho otec pracoval jako finanční úředník. Jan chodil ještě ve Vídni do obecné školy, reálné gymnázium již vystudoval v Československu v Brně. V roce 1934 promoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde začal působit na její chirurgické klinice. Hned v roce 1946 spolu s habilitací založil v rámci I. chirurgické kliniky neurochirurgtcké oddělení. Nakonec si zvolil kardiochirurgii. V roce 1952 nastoupil do čela II. chirurgické kliniky brněnské lékařské fakulty a zahájil systematický kardiochirurgický program. V roce 1953 provedl Jan Navrátil svou první srdeční operaci, mechanické rozrušení částečně srostlé mitrální chlopně. Zákrok probíhal tzv. zavřenou cestou, tedy při bijícím srdci. Tehdy to byl jediný dostupný chirurgický zákrok na srdci. Dokonalé provedení této operace vyžadovalo značné umění a cit. Po důkladném tréninku na mrtvých lidech a živých psech se profesor Navrátil (profesorem od roku 1954) rozhodl v roce 1956 ke své první operaci na otevřeném, tedy zastaveném srdci. Bylo to velmi obtížné, protože musel zákrok stihnout do 4 - 5 minut po zastavení srdce, jinak by odumřely mozkové buňky. Přístroj na mimotělní oběh krve tehdy ještě neexistoval. Pokud se pacient poněkud podchladil, jeho metabolismus se zpomalil a zákrok mohl trvat dvakrát až třikrát déle. Navrátil dosáhl podchlazení těla uspané pacientky kontrolovaným ochlazováním ve vaně se studenou vodou a ledem. Tím získal asi sedm minut času. Operace se podařila, lékař stihl zalátat netěsnou přepážku mezi levou a pravou srdeční síní. Do konce roku 1957 uskutečnil Jan Navrátil na tři stovky podobných operací. Časově náročnější operace však zůstávaly stále nedostupné. V té době se ve Spojených státech objevily první přístroje schopné zajišťovat kompletní mimotělní oběh. Protože brněnská klinika neměla na takové přístroje peníze, Navrátil se svými šikovnými asistenty vyvinuli vlastní cirkulátor. S ním operoval v únoru 1958 poprvé ve střední východní Evropě. Ještě téhož roku se mu podařilo odstranit zevnitř srdce nádor velikosti pomeranče. Výsledky jeho práce oceňoval celý odborný svět. V roce 1962 dostal jako jeden z mála nestraníků Řád práce. V letech 1963 - 65, opět jako první v Československu a jeden z prvních v Evropě, Navrátil implantoval postupně umělou chlopeň. Následně byl zvolen členem - korespodentem Československé akademie věd. V květnu roku 1966 dostal Jan Navrátil nabídku na post řádného profesora lékařské fakulty a přednosty její II. chirurgické kliniky ve Vídni. Komunisté a poté i univerzitní orgány tuto nabídku odmítli. Senát vídeňské univerzity však o Návrátila velmi stál. V konkurenci nejlepších kardiochirurgů z celé západní Evropy zvolili Navrátila jako nejlepšího a nejvhodnějšího. Navrátil, kterému nechtěli dát souhlas i mnozí činitelé brněnské lékařské fakulty, se nevzdával. Obrátil se na Univerzitu Karlovu. Přesto to trvalo přes rok, musel jednat s řadou vysokých hodnostářů, ale nakonec dostal svolení. V době vídeňských počátků Navrátil nepomýšlel emigrovat. Pravidelně jezdil do Brna i Prahy operovat. V roce 1971 mu vyšla první monografie o kardiochirurgii u nás. V 70. letech však u nás začalo politicky přituhovat, sen o intenzivní tvůrčí spolupáci brněnského a vídeňského pracoviště se rozplynul. Navrátil se rozhodl pro emigraci a náš stát tak svoji kardiochirurgickou chloubu ztratil. Ve Vídni brzy po příchodu zahájil Navrátil program srdečních operací. Operoval i děti, dosáhl dalších významných priorit. V roce 1975 byl jmenován ředitelem Ústavu pro kardiologický výzkum Institutu Ludwiga Boltzmanna ve Vídni. V roce 1980 odešel z čela kliniky a dál vedl pouze Ústav kardiologického výzkumu. Jan Navrátil zemřel 17. června 1992 ve Vídni. Další pocty Janu Navrátilovi za jeho práci: - Cena Nadace dr. Karla Rennera - Velký zlatý odznak za zásluhy o Rakouskou republiku - Členství v Rakouské akademii věd - Čestný prsten města Vídně V roce 1998 mu byla v hlavní chodbě Hansenovy budovy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně odhalena pamětní deska. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Navrátil byl kardiochirurg, po všech stránkách osobnost. Jako jeden z prvních čtyř kardiochirurgů na světě dokázal odstranit ze srdce nádor a mezi prvními v Evropě implantoval umělou chlopeň. Vídeňskou kliniku, kde od 70. let působil, dovedl na světovou špičku.

Jan Navrátil byl českého původu, ale narodil se v Rakousku v Melku. Jeho otec pracoval jako finanční úředník. Jan chodil ještě ve Vídni do obecné školy, reálné gymnázium již vystudoval v Československu v Brně. V roce 1934 promoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde začal působit na její chirurgické klinice. Hned v roce 1946 spolu s habilitací založil v rámci I. chirurgické kliniky neurochirurgtcké oddělení. Nakonec si zvolil kardiochirurgii. V roce 1952 nastoupil do čela II. chirurgické kliniky brněnské lékařské fakulty a zahájil systematický kardiochirurgický program.

V roce 1953 provedl Jan Navrátil svou první srdeční operaci, mechanické rozrušení částečně srostlé mitrální chlopně. Zákrok probíhal tzv. zavřenou cestou, tedy při bijícím srdci. Tehdy to byl jediný dostupný chirurgický zákrok na srdci. Dokonalé provedení této operace vyžadovalo značné umění a cit.

Po důkladném tréninku na mrtvých lidech a živých psech se profesor Navrátil (profesorem od roku 1954) rozhodl v roce 1956 ke své první operaci na otevřeném, tedy zastaveném srdci. Bylo to velmi obtížné, protože musel zákrok stihnout do 4 - 5 minut po zastavení srdce, jinak by odumřely mozkové buňky. Přístroj na mimotělní oběh krve tehdy ještě neexistoval. Pokud se pacient poněkud podchladil, jeho metabolismus se zpomalil a zákrok mohl trvat dvakrát až třikrát déle. Navrátil dosáhl podchlazení těla uspané pacientky kontrolovaným ochlazováním ve vaně se studenou vodou a ledem. Tím získal asi sedm minut času. Operace se podařila, lékař stihl zalátat netěsnou přepážku mezi levou a pravou srdeční síní.

Do konce roku 1957 uskutečnil Jan Navrátil na tři stovky podobných operací. Časově náročnější operace však zůstávaly stále nedostupné. V té době se ve Spojených státech objevily první přístroje schopné zajišťovat kompletní mimotělní oběh. Protože brněnská klinika neměla na takové přístroje peníze, Navrátil se svými šikovnými asistenty vyvinuli vlastní cirkulátor. S ním operoval v únoru 1958 poprvé ve střední východní Evropě. Ještě téhož roku se mu podařilo odstranit zevnitř srdce nádor velikosti pomeranče. Výsledky jeho práce oceňoval celý odborný svět. V roce 1962 dostal jako jeden z mála nestraníků Řád práce.

V letech 1963 - 65, opět jako první v Československu a jeden z prvních v Evropě, Navrátil implantoval postupně umělou chlopeň. Následně byl zvolen členem - korespodentem Československé akademie věd.

V květnu roku 1966 dostal Jan Navrátil nabídku na post řádného profesora lékařské fakulty a přednosty její II. chirurgické kliniky ve Vídni. Komunisté a poté i univerzitní orgány tuto nabídku odmítli. Senát vídeňské univerzity však o Návrátila velmi stál. V konkurenci nejlepších kardiochirurgů z celé západní Evropy zvolili Navrátila jako nejlepšího a nejvhodnějšího. Navrátil, kterému nechtěli dát souhlas i mnozí činitelé brněnské lékařské fakulty, se nevzdával. Obrátil se na Univerzitu Karlovu. Přesto to trvalo přes rok, musel jednat s řadou vysokých hodnostářů, ale nakonec dostal svolení.

V době vídeňských počátků Navrátil nepomýšlel emigrovat. Pravidelně jezdil do Brna i Prahy operovat. V roce 1971 mu vyšla první monografie o kardiochirurgii u nás. V 70. letech však u nás začalo politicky přituhovat, sen o intenzivní tvůrčí spolupáci brněnského a vídeňského pracoviště se rozplynul. Navrátil se rozhodl pro emigraci a náš stát tak svoji kardiochirurgickou chloubu ztratil.

Ve Vídni brzy po příchodu zahájil Navrátil program srdečních operací. Operoval i děti, dosáhl dalších významných priorit. V roce 1975 byl jmenován ředitelem Ústavu pro kardiologický výzkum Institutu Ludwiga Boltzmanna ve Vídni. V roce 1980 odešel z čela kliniky a dál vedl pouze Ústav kardiologického výzkumu.

Jan Navrátil zemřel 17. června 1992 ve Vídni.

Další pocty Janu Navrátilovi za jeho práci:

- Cena Nadace dr. Karla Rennera
- Velký zlatý odznak za zásluhy o Rakouskou republiku
- Členství v Rakouské akademii věd
- Čestný prsten města Vídně

V roce 1998 mu byla v hlavní chodbě Hansenovy budovy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně odhalena pamětní deska.

  • Soud poslal v kauze ROP Severozápad podnikatele Ježka do vazby

    Parlamentnílisty.cz, 15. 12. 2016 Ústecký okresní soud poslal v noci na dnešek do vazby někdejšího vlivného člena ODS, podnikatele Daniela Ježka. ČTK to řekl soudce Martin Majchrák. Vazbu zdůvodnil obavou z toho, že by Ježek mohl ovlivňovat svědky v dotační kauze ROP Severozápad. Ježek je v případu obviněn spolu s dalšími 23 lidmi. Většinu ostatních obviněných, mezi kterými je řada politiků z Ústeckého a Karlovarského kraje, policie po výsleších propustila. Mezi nimi i bývalou ústeckou hejtmanku za ČSSD Janu Vaňhovou či šéfa ČSSD v Karlovarském kraji Petra Navrátila. … více

  • Komentář: V ČSSD konečně vyřešili korupci. Už se jich prostě netýká

    Blesk, 15. 12. 2016 Policie zadržela a stíhá 24 lidí, které viní z rozkrádání dotací EU ve prospěch „organizované zločinecké skupiny“, což není jako dělat kapsáře na Národní. Mezi obviněnými jsou kromě obvyklých podezřelých z ODS, třeba bývalého senátora a chomutovského primátora Alexandra Nováka, i velké šajby ČSSD: současný starosta Chebu a šéf krajské ČSSD v Karlovarském kraji Petr Navrátil nebo ještě donedávna ústecká hejtmanka a náměstkyně Jana Vaňhová. … více

  • Razie na severu Čech. Obvinění exhejtmanky, čtyři roky známá fakta a výpověď spolupracujícího recidivisty

    Tiscali, 14. 12. 2016 Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu  obvinili  24 lidí kvůli rozkrádání evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vůbec poprvé jsou mezi obviněnými i vysoce postavení regionální politici – namátkou bývalá hejtmanka Jana Vaňhová, její náměstek Arno Fišera nebo starosta Chebu Petr Navrátil. Co čtyřiadvacet obviněných spojuje? Má jít o hodnotitele projektů, jejich politické krytí a "spojky" na příjemce dotací. … více