zavřít
George Soros

investor

Věk:
86
Narození:
16. 8. 1930 , Budapešť, Maďarsko
Znamení:
lev   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

46 se líbí, 25 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

George Soros je pravděpodobně nejznámější a také nejkontroverznější finanční spekulant na světě. Husarským kouskem byl jeho útok na libru na počátku devadesátých let, na kterém údajně vydělal přes miliardu dolarů. I on sám se však mohl přesvědčit, že spekulace ne vždy vycházejí. Při asijské ekonomické krizi přišel přibližně o pětinu svého majetku. George Soros se narodil 12. srpna 1930 v Budapešti v židovské rodině jako György Schwartz, otec Tidavar si však nechal v roce 1936 změnit jméno na Soros ze strachu před nacismem. Dobře udělal, přesto se však museli členové rodiny v době, kdy v Maďarsku nacisté exportovali Židy do koncentračních táborů, skrývat za falešnými identitami. Maďarsko bylo osvobozenou rudou armádou v roce 1945 a již o dva roky později z něj Soros utekl na západ. K emigraci využil Kongres mladých esperantistů. Otec Tidavar byl esperantistickým nadšencem a tak pro mladého George bylo esperanto v podstatě druhým rodným jazykem. V Británii, kam uprchl, úspěšně absolvoval London School of Economics, nicméně ani s diplomem se mu práce nehledala úplně lehko. Předtím, než nastoupil na svoji první pozici v bance tak dělal například i číšníka. V roce 1956 se Soros přemístil do Spojených států, kde pracoval jako makléř a posléze analytik finančních trhů. Po práci se zabýval filosofií, která byla jeho vášní. Značný vliv na Sorosovy filosofické myšlenky měl jeho bývalý univerzitní učitel Karl Popper. Soros si však začínal uvědomovat, že je daleko lepším finančníkem nežli filosofem, zejména v oblasti investic. Přesvědčil vedení společnosti Arnhold and S. Bleichroeder, kde zastával funkci viceprezidenta, aby pro něj byl vytvořen investiční fond. A jelikož fond First Eagle, který spravoval, byl úspěšný, že došlo i k vytvoření Second Eagle. Soros si začínal uvědomovat, že je natolik dobrým investorem, že může zajišťovat finanční poradenství a poskytovat investiční strategie. Za tímto účelem byl vytvořen Soros Fund Management. Zdrojem jeho současného majetku je však především investiční fond Quantum, který založil v roce 1970 spolu s Jimem Rogersem. Za prvních deset let se totiž Qunatumu, který je v současnosti největším investičním fondem světa, podařilo zhodnotit vklad o 3 256%. Značnou popularitu, a z velké části negativní, mu přinesl již zmíněný útok na libru. Prodejem obrovských zásob liber v hodnotě přibližně deset miliard liber donutil Bank of England k devalvaci libry a k vystoupení z evropského směnného mechanismu. Událost se zapsal do dějin ekonomie jako tzv. „černá středa“ a Soros si získal přezdívku „Muž, který porazil Bank of England“. Sám na celé akci vydělal údajně 1,1 miliardy dolarů. Nebylo to poprvé, v osmdesátých si takto spekulant Soros „pohrál“ i s japonským jenem. Sorosův oblíbený výrok zní: „Nejde o to, jestli máte pravdu nebo ne, ale o to, kolik vyděláte, když máte pravdu, a kolik proděláte, když se zmýlíte“. Sám se též několikrát zmýlil ve svých spekulacích. Například v roce 1997, když předvídal pád internetových akcií. Ten přišel o rok dříve a Sorose to stálo 700 milionů dolarů. O slušnou částku přišel i v roce 1998 v Rusku, které nebylo schopné splácet své dluhy. Po sérii neúspěchů na konci devadesátých let, která ho stála přibližně tři miliardy, se tak rozhodl v roce 2000 přetvořit Quantum ve více konzervativní fond nevyhledávající rizikové spekulace. Svou roli na změně strategie hrála rozhodně též asijské ekonomické krizi na konci devadesátých let, která je počítána mezi výše zmíněné neúspěchy. Zde se Soros přepočítal a přišel o poměrně hodně peněz. Navíc se stal terčem zlostné rétoriky některých zemí regionu, podle Thajska není nic jiného, než „ekonomický válečný zločinec, který saje krev z lidí.“ Toto označení ostře kontrastuje se Sorosovou rozsáhlou filantropickou činností. Soros v době apartheidu v Jižní Africe štědře podporoval černé studenty, peníze věnoval i opozičním silám za železnou oponou, například polské Solidaritě. V České republice podporoval Chartu 77. Obrovské prostředky vložil též do nadace Otevřená společnost (Open Society Institute), která operuje především v prostředí střední a východní Evropy. Celkově dle vlastních slov dává na podporu otevřené společnosti po celém světě ročně okolo půl miliardy dolarů. Soros též založil Středoevropskou univerzitu se sídlem v Praze. Nebýt sporů s tehdejším premiérem Václavem Klausem, pravděpodobně by dnes stála v Praze. Však také rozhořčený Soros o Klausovi prohlásil, že „ztělesňuje to nejhorší, co je na západních demokraciích, stejně jako předrevoluční český režim ztělesňoval to nejhorší, co bylo na komunismu“. Ostrou rétorikou si ostatně Soros nadělal spoustu nepřátel. Ve Spojených státech tradičně podporuje demokraty a George Bushe nemůže ani vystát. V roce 2003 prohlásil, že „zbavit Bushe prezidentského křesla se stalo největší snahou jeho života a je pro něj otázkou života a smrti“. A přestože sám má židovské kořeny, je aktivním odpůrcem současné tvrdé izraelské politiky a tvrdí, že právě ona je důvodem současné vlny antisemitismu. Soros je též autorem řady knih s tematikou daleko přesahující oblast financí. V češtině vyšly například „Alchymie financí“ či „Soros o Sorosovi“. V poslední době se ve svých textech zabývá kritikou současné americké zahraniční politiky, jako například v „The Bubble of American Supremacy: Correcting the Misuse of American Power“ (možno přeložit jako Bublina americké nadvlády: Oprava zneužití americké moci“) či poslední kniha z roku 2006 „The Age of Fallibility: The Consequences of the War on Terror“ (Doba Omylů: Následky války proti teroru). Časopis Forbes odhaduje jmění Georgie Sorose na 8,5 miliardy dolarů. Ve světovém žebříčku je na 71. místě, v žebříčku Američanů na 27. pozici. Je dvakrát rozvedený a má celkem pět dětí. V poslední době se v médiích objevila řada článků proti senátorovi Baraku Obamovi, které většinou píší bílí Američané. Tyto články, navzdory touze veřejnosti po změně, udržují při životě kandidaturu Hillary Clintonové. Toto naznačuje velmi mocné zákulisní manévry korporační Ameriky. V době, kdy strýček Sam věří, že je na pokraji dosažení světové nadvlády svých korporačních podílníků, nenechají neviditelní muži řídící Washington černého přistěhovalce s nejistými závazky k bílé korporační kultuře dostat se příliš blízko Bílému domu. Ne že by se tam Obama někdy chystal; přesto to nyní vypadá, že jeho nominace Demokratickou stranou je pro některé příliš nestravitelná. Multimiliardář, politický filantrop a zanícený zastánce demokratické strany George Soros byl také mezi těmi, kterým se tento nápad nezamlouval. Je dobře známo, že Soros hrál klíčovou roli v asijských krizích 90.let, a „barevných“ revolucích v bývalých sovětských republikách. Tak tedy Indie a Čína otevřely své ekonomiky globalizaci, aby mohly čelit podobným nebezpečím. Podle The Executive Intelligence Review je Soros veřejnou tváří Rotschildových bankéřů. Sám Soros brzy po asijské krizi prohlásil: „Pokud někdy existoval muž, který by mohl být vzorem žido-plutokratického bolševického sionistického světového spiklence, jsem to já.“ (Sydney Morning Herald, rozhovor z 15.listopadu 1997) Soros, jeden z nejdrzejších mega-spekulantů na světě, sám sebe umístil do služeb anglo-amerických bankovních zájmů a Mezinárodního měnového fondu (IMF/MMF), útočících na ekonomiky a politickou suverenitu zemí východní Evropy. Australský autor Peter Myers poznamenává, že Soros sehrál hlavní roli v restrukturalizaci polského hospodářství, společně s bývalým předsedou FEDu (Federal Reserve) Paulem Volckerem (pozdějším severoamerickým předsedou Trilaterální komise Davida Rockeffelera); místopředsedou Citibank Anno Rudingem (býv. IMF/MMF); a harvardským profesorem Jeffrey Sachsem. Klíčovou roli v rozšiřování „tržní ekonomiky“, která ničila státy, hrál Sorosův „Open Society Fund“ , jeho síť institucí a nadací, nemluvě o lidsko-právních nevládních organizacích (NGO). Až do zahájení bombardování NATO v roce 1999 Sorosův fond v Srbsku sponzoroval v kosovské Prištině Občanské centrum („Civil Centre“) za účelem boje za národní nezávislost albánské muslimské většiny. V Bělehradě zase ovládal „rádio B-92“ , které v letech 1996-97 sehrálo hlavní úlohu při studentských vzpourách proti Miloševičovi. K tomu je třeba poznamenat, že takovéto aktivity mohou uspět pouze v případě, pokud jsou z veřejného života odstraněni hlavní představitelé. Běžným trikem je označit je za „komunisty, fašisty, reakcionáře“; někdy jsou uneseni a vzati do Haagu k soudu jako mezinárodní zločinci (za zločiny, které nelze prokázat). Další tiše mizí rukama „neviditelných eskader smrti“; po odstranění Miloševiče bylo v Srbsku zavražděno množství prominentních osob. Vedení Sorosovy nadace operuje s investičními fondy v celkové hodnotě 18 miliard dolarů; s těmi uskutečňuje velmi spekulativní a ohromné nákupy akcií, měn a zboží, a tak vytváří pohromy a zmatek na zahraničních trzích. Sorosova síť nadací a institutů se rozpíná přes Albánii, Arménii, Ázerbájdžán, Bosnu, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Estonsko, Gruzii, Guatemalu, Haiti, Maďarsko, Kazachstán, Kyrgystán, Lotyšsko, Litvu, Makedonii, Moldávii, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, jižní Afriku, Tádžikistán, Ukrajinu, Uzbekistán, Jugoslávii. Západní pozorovatelé říkají, že na rozdíl od tradiční poučky, že socialismus ve východní Evropě zkolaboval kvůli chybám systému a neschopnosti politických elit získat podporu veřejnosti, byla rozhodující role sehraná Sorosem. Od roku 1979 dával 3 miliony dolarů ročně polskému hnutí Solidarita, Chartě 77 v Československu a Andreji Sacharovi v Sovětském svazu (později nedávno prohlásil, že volba nového ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebyla svobodná a férová). V roce 1984 otevřel svůj Open Society Institute v Maďarsku a napumpoval do opozice milióny dolarů. Nahlodáním ustavených politických struktur tak pomohl připravit cestu pro kolonizaci východní Evropy globálním kapitálem. Jugoslávie byla zacílena, protože Slované opakovaně volili Socialistickou stranu Slobodana Miloševiče. Tenkrát v roce 1991 Soros napumpoval přes 100 milionů dolarů opozici proti Miloševičovi, nakladatelstvím a „nezávislým“ médiím jako Radio B-92. Když byl nakonec Miloševič odstraněn k Haagskému tribunálu, obvinění z válečných zločinů a genocidy vytvořené proti němu byla shromážděna Sorosem financovanou Human Rights Watch! Pro Západ je typické, že „otevřená“ společnost není jen respektování lidských práv a svobody, ale také otevření západní kapitalistické exploataci (využití, vykořisťování, vytěžení). George Soros má dovednost udělat jmění v každé zemi, kterou otevře. V Kosovu utratil 50 milionů dolarů k získání kontroly nad důlním komplexem Trepča, který má obrovské zásoby zlata, stříbra, olova a dalších nerostů, a má hodnotu kolem 5 miliard dolarů. Toto byl modus operandi po celé východní Evropě – zničit zemi a její ekonomiku a potom se přesunout ke koupi cenného státního majetku za směšné ceny. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

George Soros je pravděpodobně nejznámější a také nejkontroverznější finanční spekulant na světě. Husarským kouskem byl jeho útok na libru na počátku devadesátých let, na kterém údajně vydělal přes miliardu dolarů. I on sám se však mohl přesvědčit, že spekulace ne vždy vycházejí. Při asijské ekonomické krizi přišel přibližně o pětinu svého majetku.

George Soros se narodil 12. srpna 1930 v Budapešti v židovské rodině jako György Schwartz, otec Tidavar si však nechal v roce 1936 změnit jméno na Soros ze strachu před nacismem. Dobře udělal, přesto se však museli členové rodiny v době, kdy v Maďarsku nacisté exportovali Židy do koncentračních táborů, skrývat za falešnými identitami.

Maďarsko bylo osvobozenou rudou armádou v roce 1945 a již o dva roky později z něj Soros utekl na západ. K emigraci využil Kongres mladých esperantistů. Otec Tidavar byl esperantistickým nadšencem a tak pro mladého George bylo esperanto v podstatě druhým rodným jazykem.

V Británii, kam uprchl, úspěšně absolvoval London School of Economics, nicméně ani s diplomem se mu práce nehledala úplně lehko. Předtím, než nastoupil na svoji první pozici v bance tak dělal například i číšníka.

V roce 1956 se Soros přemístil do Spojených států, kde pracoval jako makléř a posléze analytik finančních trhů. Po práci se zabýval filosofií, která byla jeho vášní. Značný vliv na Sorosovy filosofické myšlenky měl jeho bývalý univerzitní učitel Karl Popper.

Soros si však začínal uvědomovat, že je daleko lepším finančníkem nežli filosofem, zejména v oblasti investic. Přesvědčil vedení společnosti Arnhold and S. Bleichroeder, kde zastával funkci viceprezidenta, aby pro něj byl vytvořen investiční fond. A jelikož fond First Eagle, který spravoval, byl úspěšný, že došlo i k vytvoření Second Eagle.

Soros si začínal uvědomovat, že je natolik dobrým investorem, že může zajišťovat finanční poradenství a poskytovat investiční strategie. Za tímto účelem byl vytvořen Soros Fund Management. Zdrojem jeho současného majetku je však především investiční fond Quantum, který založil v roce 1970 spolu s Jimem Rogersem. Za prvních deset let se totiž Qunatumu, který je v současnosti největším investičním fondem světa, podařilo zhodnotit vklad o 3 256%.

Značnou popularitu, a z velké části negativní, mu přinesl již zmíněný útok na libru. Prodejem obrovských zásob liber v hodnotě přibližně deset miliard liber donutil Bank of England k devalvaci libry a k vystoupení z evropského směnného mechanismu. Událost se zapsal do dějin ekonomie jako tzv. „černá středa“ a Soros si získal přezdívku „Muž, který porazil Bank of England“. Sám na celé akci vydělal údajně 1,1 miliardy dolarů. Nebylo to poprvé, v osmdesátých si takto spekulant Soros „pohrál“ i s japonským jenem.

Sorosův oblíbený výrok zní: „Nejde o to, jestli máte pravdu nebo ne, ale o to, kolik vyděláte, když máte pravdu, a kolik proděláte, když se zmýlíte“. Sám se též několikrát zmýlil ve svých spekulacích. Například v roce 1997, když předvídal pád internetových akcií. Ten přišel o rok dříve a Sorose to stálo 700 milionů dolarů. O slušnou částku přišel i v roce 1998 v Rusku, které nebylo schopné splácet své dluhy. Po sérii neúspěchů na konci devadesátých let, která ho stála přibližně tři miliardy, se tak rozhodl v roce 2000 přetvořit Quantum ve více konzervativní fond nevyhledávající rizikové spekulace.

Svou roli na změně strategie hrála rozhodně též asijské ekonomické krizi na konci devadesátých let, která je počítána mezi výše zmíněné neúspěchy. Zde se Soros přepočítal a přišel o poměrně hodně peněz. Navíc se stal terčem zlostné rétoriky některých zemí regionu, podle Thajska není nic jiného, než „ekonomický válečný zločinec, který saje krev z lidí.“

Toto označení ostře kontrastuje se Sorosovou rozsáhlou filantropickou činností. Soros v době apartheidu v Jižní Africe štědře podporoval černé studenty, peníze věnoval i opozičním silám za železnou oponou, například polské Solidaritě. V České republice podporoval Chartu 77. Obrovské prostředky vložil též do nadace Otevřená společnost (Open Society Institute), která operuje především v prostředí střední a východní Evropy. Celkově dle vlastních slov dává na podporu otevřené společnosti po celém světě ročně okolo půl miliardy dolarů.

Soros též založil Středoevropskou univerzitu se sídlem v Praze. Nebýt sporů s tehdejším premiérem Václavem Klausem, pravděpodobně by dnes stála v Praze. Však také rozhořčený Soros o Klausovi prohlásil, že „ztělesňuje to nejhorší, co je na západních demokraciích, stejně jako předrevoluční český režim ztělesňoval to nejhorší, co bylo na komunismu“.

Ostrou rétorikou si ostatně Soros nadělal spoustu nepřátel. Ve Spojených státech tradičně podporuje demokraty a George Bushe nemůže ani vystát. V roce 2003 prohlásil, že „zbavit Bushe prezidentského křesla se stalo největší snahou jeho života a je pro něj otázkou života a smrti“. A přestože sám má židovské kořeny, je aktivním odpůrcem současné tvrdé izraelské politiky a tvrdí, že právě ona je důvodem současné vlny antisemitismu.

Soros je též autorem řady knih s tematikou daleko přesahující oblast financí. V češtině vyšly například „Alchymie financí“ či „Soros o Sorosovi“. V poslední době se ve svých textech zabývá kritikou současné americké zahraniční politiky, jako například v „The Bubble of American Supremacy: Correcting the Misuse of American Power“ (možno přeložit jako Bublina americké nadvlády: Oprava zneužití americké moci“) či poslední kniha z roku 2006 „The Age of Fallibility: The Consequences of the War on Terror“ (Doba Omylů: Následky války proti teroru).

Časopis Forbes odhaduje jmění Georgie Sorose na 8,5 miliardy dolarů. Ve světovém žebříčku je na 71. místě, v žebříčku Američanů na 27. pozici. Je dvakrát rozvedený a má celkem pět dětí.

V poslední době se v médiích objevila řada článků proti senátorovi Baraku Obamovi, které většinou píší bílí Američané. Tyto články, navzdory touze veřejnosti po změně, udržují při životě kandidaturu Hillary Clintonové. Toto naznačuje velmi mocné zákulisní manévry korporační Ameriky.

V době, kdy strýček Sam věří, že je na pokraji dosažení světové nadvlády svých korporačních podílníků, nenechají neviditelní muži řídící Washington černého přistěhovalce s nejistými závazky k bílé korporační kultuře dostat se příliš blízko Bílému domu. Ne že by se tam Obama někdy chystal; přesto to nyní vypadá, že jeho nominace Demokratickou stranou je pro některé příliš nestravitelná.

Multimiliardář, politický filantrop a zanícený zastánce demokratické strany George Soros byl také mezi těmi, kterým se tento nápad nezamlouval. Je dobře známo, že Soros hrál klíčovou roli v asijských krizích 90.let, a „barevných“ revolucích v bývalých sovětských republikách. Tak tedy Indie a Čína otevřely své ekonomiky globalizaci, aby mohly čelit podobným nebezpečím. Podle The Executive Intelligence Review je Soros veřejnou tváří Rotschildových bankéřů. Sám Soros brzy po asijské krizi prohlásil: „Pokud někdy existoval muž, který by mohl být vzorem žido-plutokratického bolševického sionistického světového spiklence, jsem to já.“ (Sydney Morning Herald, rozhovor z 15.listopadu 1997)

Soros, jeden z nejdrzejších mega-spekulantů na světě, sám sebe umístil do služeb anglo-amerických bankovních zájmů a Mezinárodního měnového fondu (IMF/MMF), útočících na ekonomiky a politickou suverenitu zemí východní Evropy. Australský autor Peter Myers poznamenává, že Soros sehrál hlavní roli v restrukturalizaci polského hospodářství, společně s bývalým předsedou FEDu (Federal Reserve) Paulem Volckerem (pozdějším severoamerickým předsedou Trilaterální komise Davida Rockeffelera); místopředsedou Citibank Anno Rudingem (býv. IMF/MMF); a harvardským profesorem Jeffrey Sachsem. Klíčovou roli v rozšiřování „tržní ekonomiky“, která ničila státy, hrál Sorosův „Open Society Fund“ , jeho síť institucí a nadací, nemluvě o lidsko-právních nevládních organizacích (NGO).

Až do zahájení bombardování NATO v roce 1999 Sorosův fond v Srbsku sponzoroval v kosovské Prištině Občanské centrum („Civil Centre“) za účelem boje za národní nezávislost albánské muslimské většiny. V Bělehradě zase ovládal „rádio B-92“ , které v letech 1996-97 sehrálo hlavní úlohu při studentských vzpourách proti Miloševičovi.

K tomu je třeba poznamenat, že takovéto aktivity mohou uspět pouze v případě, pokud jsou z veřejného života odstraněni hlavní představitelé. Běžným trikem je označit je za „komunisty, fašisty, reakcionáře“; někdy jsou uneseni a vzati do Haagu k soudu jako mezinárodní zločinci (za zločiny, které nelze prokázat). Další tiše mizí rukama „neviditelných eskader smrti“; po odstranění Miloševiče bylo v Srbsku zavražděno množství prominentních osob. Vedení Sorosovy nadace operuje s investičními fondy v celkové hodnotě 18 miliard dolarů; s těmi uskutečňuje velmi spekulativní a ohromné nákupy akcií, měn a zboží, a tak vytváří pohromy a zmatek na zahraničních trzích.

Sorosova síť nadací a institutů se rozpíná přes Albánii, Arménii, Ázerbájdžán, Bosnu, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Estonsko, Gruzii, Guatemalu, Haiti, Maďarsko, Kazachstán, Kyrgystán, Lotyšsko, Litvu, Makedonii, Moldávii, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, jižní Afriku, Tádžikistán, Ukrajinu, Uzbekistán, Jugoslávii.

Západní pozorovatelé říkají, že na rozdíl od tradiční poučky, že socialismus ve východní Evropě zkolaboval kvůli chybám systému a neschopnosti politických elit získat podporu veřejnosti, byla rozhodující role sehraná Sorosem.

Od roku 1979 dával 3 miliony dolarů ročně polskému hnutí Solidarita, Chartě 77 v Československu a Andreji Sacharovi v Sovětském svazu (později nedávno prohlásil, že volba nového ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebyla svobodná a férová). V roce 1984 otevřel svůj Open Society Institute v Maďarsku a napumpoval do opozice milióny dolarů. Nahlodáním ustavených politických struktur tak pomohl připravit cestu pro kolonizaci východní Evropy globálním kapitálem.

Jugoslávie byla zacílena, protože Slované opakovaně volili Socialistickou stranu Slobodana Miloševiče. Tenkrát v roce 1991 Soros napumpoval přes 100 milionů dolarů opozici proti Miloševičovi, nakladatelstvím a „nezávislým“ médiím jako Radio B-92. Když byl nakonec Miloševič odstraněn k Haagskému tribunálu, obvinění z válečných zločinů a genocidy vytvořené proti němu byla shromážděna Sorosem financovanou Human Rights Watch!

Pro Západ je typické, že „otevřená“ společnost není jen respektování lidských práv a svobody, ale také otevření západní kapitalistické exploataci (využití, vykořisťování, vytěžení). George Soros má dovednost udělat jmění v každé zemi, kterou otevře. V Kosovu utratil 50 milionů dolarů k získání kontroly nad důlním komplexem Trepča, který má obrovské zásoby zlata, stříbra, olova a dalších nerostů, a má hodnotu kolem 5 miliard dolarů. Toto byl modus operandi po celé východní Evropě – zničit zemi a její ekonomiku a potom se přesunout ke koupi cenného státního majetku za směšné ceny.