zavřít
Emmanuel Macron

politik, 25.prezident francie, bývalý investiční bankéř

Věk:
40
Narození:
21. 12. 1977 , Amiens, Francie
Znamení:
střelec   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Emmanuel Jean-Michel Frédéric Macron je francouzský prezident, politik, bývalý investiční bankéř. Od srpna 2014 zastával funkci ministra hospodářství, na kterou po dvou letech, v srpnu 2016, rezignoval, aby se mohl věnovat své kampani pro volbu francouzského prezidenta v roce 2017, ve které ve druhém kole 7. května 2017 porazil Marine Le Penovou se ziskem 66,06 % hlasů a stal se tak zvoleným prezidentem Francie. Úřadu se ujal v průběhu slavnostního setkání s dosavadním prezidentem Françoisem Hollandem v Elysejském paláci dopoledne dne 14. května 2017. Původ, studium a povoláníEmmanuel Macron se narodil do levicově zaměřené rodiny lékaře a vysokoškolského profesora neurologie Jean-Michela Macrona (* 1950) a jeho manželky Françoise rozené Noguèsové, která pracuje jako posudková lékařka pro úřadovnu sociálního pojištění. Jeho rodiče se v roce 2010 rozvedli, otec je podruhé ženatý. Po maturitě na Lyceu Jindřicha IV. v Paříži dále studoval na prestižních vysokých školách. V roce 2004 absolvoval École Nationale d'Administration (ENA) ve Štrasburku. V letech 1999 až 2001 byl asistentem francouzského protestantského filozofa Paula Ricoeura, pro jehož poslední dílo zpracovával poznámkový aparát a seznam literatury. V letech 2004 až 2008 pracoval jako inspektor (vládní ředitel) na francouzském ministerstvu financí. Tehdy se také stal členem Socialistické strany. Později se ale této politické příslušnosti vzdal a začal pracovat jako investiční bankéř v soukromém bankovním domě Banque Rothschild & Cie. V závěru svého působení pro tuto banku sjednal v roce 2012 významnou dohodu mezi švýcarskou společností Nestlé a americkým farmaceutickým koncernem Pfizer, za což byl odměněn částkou několika milionů eur. Jednalo se o prodej výroby dětské výživy firmě Nestlé, která za tuto transakci zaplatila 11,9 miliardy dolarů. Rodina a přáteléMacronovou manželkou je od roku 2007 o 24 let starší Brigitte Macronová, rozená Trogneuxová (* 1953), pocházející z rodiny výrobců čokolády v Amiensu. V letech 1974 až 2006 byla poprvé vdaná, a to za bankéře André-Louise Auzièra. Je Macronovou bývalou učitelkou francouzštiny a latiny na jezuitském gymnáziu La Providence v Amiensu. Seznámili se v roce 1993, když bylo Macronovi 15 let a studoval ve druhém ročníku gymnázia. Brigitte Auzièrová byla také vedoucí školního divadla, ve kterém Macron hrál. Její dcera Laurence Auzièrová byla Macronovou spolužačkou. Poté, co vznikly v Amiensu pověsti o vztahu učitelky a nezletilého studenta a rozruch v obou rodinách, odešel Macron na přání svých rodičů do Paříže, kde se zapsal na poslední rok gymnaziálního studia na Lyceu Jindřicha IV. a následně složil s výborným prospěchem maturitní zkoušky (baccalauréat). Pár však zůstal zprvu tajně, později otevřeně spolu. Od určitého data vyučovala Brigitte Auzièrová na jiném jezuitském gymnáziu, a sice na Lycée Saint-Louis-de-Gonzague v Paříži (lyceum je známo jako Franklin), a starala se o finanční zabezpečení své a Emmanuela Macrona. Brigitte Macronová má tři děti ze svého předchozího manželství a sedm vnoučat. Její děti jsou Sébastien (* 1975), Laurence (* 1977) a (dcera) Tiphaine (* 1984). Emmanuel Macron považuje rodinu své ženy za svoji rodinu. Když se André-Louis Auzière dozvěděl „krutou pravdu“ o vztahu své manželky k jejímu studentovi, okamžitě opustil společnou domácnost. Brigitte se s Auzièrem rozvedla terpve v roce 2006. Při svatbě Emmanuela a Brigitte Macronových dne 20. října 2007 v přímořském letovisku Le Touquet-Paris-Plage byli přítomni Michel Rocard, bývalý francouzský socialistický premiér, a jeho manželka. Jedním ze svědků byl velkopodnikatel (majitel nákupních středisek) Henry Hermand (1924-2016), Rocardův přívrženec, který byl již od roku 2002 Macronovým rádcem. Hermand také Macronovi půjčil 550 000 eur na koupi bytu v Paříži, a to v době, kdy Macron pracoval na ministerstvu financí. Mezi přátele budoucího prezidentského páru patří Delphine Arnaultová (* 1975), ředitelka společnosti Louis Vuitton, a její partner, miliardář Xavier Niel, majitel několika společností (mj. 55 % akcií Monaco Telecom). Delphine Arnaultová je dcera Bernarda Arnaulta, nejbohatšího občana Francie.Politické působeníOd srpna 2014 zastával funkci francouzského ministra hospodářství. Na tuto funkci po dvou letech, v srpnu 2016, rezignoval, aby se mohl věnovat své kampani pro volbu francouzského prezidenta v roce 2017. V lednu 2017, před startem ostré části kampaně, byl označován za „černého koně“ voleb a v průzkumech si držel třetí místo za pravicovou političkou Marine Le Penovou a konzervativním Françoisem Fillonem. V prvním kole prezidentských voleb, které se konalo 23. dubna 2017, však získal 24,01 % hlasů, nejvíce ze všech kandidátů, a postoupil do druhého kola. Názory a záměryMacron vstoupil do kampaně k prezidentským volbám 2017 jako kandidát nezávislý na jakékoliv politické straně, vede však nové politické hnutí En Marche!, které se řídí heslem En marche, la France! („Francie, na pochod!“). Jeho politické postoje jsou středové a sociálně-liberální. Po Macronově vítězství v prezidentských volbách bylo již 9. května 2017 oznámeno, že jeho hnutí dostalo pozměněný název La République en marche. Macron podpořil politiku „otevřených dveří“ pro imigranty a uprchlíky, kterou v Německu prováděla hlavně ve druhé polovině roku 2015 a ještě v roce 2016 kancléřka Angela Merkelová. Podle Macrona by Francie mohla přijmout více migrantů než doposud a měla by aktivně podporovat jejich příchod do Evropy, protože imigrace má podle něj pozitivní dopad na ekonomiku. V únoru 2017 označil Macron francouzskou koloniální minulost v Alžírsku za „zločin proti lidskosti“. Francie by se podle něho měla omluvit za „barbarské chování“ během alžírské války za nezávislost v letech 1954–1962. Tento postoj přinesl Macronovi ztrátu přízně mnoha voličů, zvláště na jihu Francie. Macron prohlásil, že pokud zvítězí v prezidentských volbách, tak se zasadí o to, aby EU přijala sankce vůči Polsku. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Emmanuel Jean-Michel Frédéric Macron je francouzský prezident, politik, bývalý investiční bankéř. Od srpna 2014 zastával funkci ministra hospodářství, na kterou po dvou letech, v srpnu 2016, rezignoval, aby se mohl věnovat své kampani pro volbu francouzského prezidenta v roce 2017, ve které ve druhém kole 7. května 2017 porazil Marine Le Penovou se ziskem 66,06 % hlasů a stal se tak zvoleným prezidentem Francie. Úřadu se ujal v průběhu slavnostního setkání s dosavadním prezidentem Françoisem Hollandem v Elysejském paláci dopoledne dne 14. května 2017.

Původ, studium a povolání
Emmanuel Macron se narodil do levicově zaměřené rodiny lékaře a vysokoškolského profesora neurologie Jean-Michela Macrona (* 1950) a jeho manželky Françoise rozené Noguèsové, která pracuje jako posudková lékařka pro úřadovnu sociálního pojištění. Jeho rodiče se v roce 2010 rozvedli, otec je podruhé ženatý.

Po maturitě na Lyceu Jindřicha IV. v Paříži dále studoval na prestižních vysokých školách. V roce 2004 absolvoval École Nationale d'Administration (ENA) ve Štrasburku. V letech 1999 až 2001 byl asistentem francouzského protestantského filozofa Paula Ricoeura, pro jehož poslední dílo zpracovával poznámkový aparát a seznam literatury.

V letech 2004 až 2008 pracoval jako inspektor (vládní ředitel) na francouzském ministerstvu financí. Tehdy se také stal členem Socialistické strany. Později se ale této politické příslušnosti vzdal a začal pracovat jako investiční bankéř v soukromém bankovním domě Banque Rothschild & Cie. V závěru svého působení pro tuto banku sjednal v roce 2012 významnou dohodu mezi švýcarskou společností Nestlé a americkým farmaceutickým koncernem Pfizer, za což byl odměněn částkou několika milionů eur. Jednalo se o prodej výroby dětské výživy firmě Nestlé, která za tuto transakci zaplatila 11,9 miliardy dolarů.

Rodina a přátelé
Macronovou manželkou je od roku 2007 o 24 let starší Brigitte Macronová, rozená Trogneuxová (* 1953), pocházející z rodiny výrobců čokolády v Amiensu. V letech 1974 až 2006 byla poprvé vdaná, a to za bankéře André-Louise Auzièra. Je Macronovou bývalou učitelkou francouzštiny a latiny na jezuitském gymnáziu La Providence v Amiensu. Seznámili se v roce 1993, když bylo Macronovi 15 let a studoval ve druhém ročníku gymnázia. Brigitte Auzièrová byla také vedoucí školního divadla, ve kterém Macron hrál. Její dcera Laurence Auzièrová byla Macronovou spolužačkou. Poté, co vznikly v Amiensu pověsti o vztahu učitelky a nezletilého studenta a rozruch v obou rodinách, odešel Macron na přání svých rodičů do Paříže, kde se zapsal na poslední rok gymnaziálního studia na Lyceu Jindřicha IV. a následně složil s výborným prospěchem maturitní zkoušky (baccalauréat). Pár však zůstal zprvu tajně, později otevřeně spolu. Od určitého data vyučovala Brigitte Auzièrová na jiném jezuitském gymnáziu, a sice na Lycée Saint-Louis-de-Gonzague v Paříži (lyceum je známo jako Franklin), a starala se o finanční zabezpečení své a Emmanuela Macrona.

Brigitte Macronová má tři děti ze svého předchozího manželství a sedm vnoučat. Její děti jsou Sébastien (* 1975), Laurence (* 1977) a (dcera) Tiphaine (* 1984). Emmanuel Macron považuje rodinu své ženy za svoji rodinu. Když se André-Louis Auzière dozvěděl „krutou pravdu“ o vztahu své manželky k jejímu studentovi, okamžitě opustil společnou domácnost. Brigitte se s Auzièrem rozvedla terpve v roce 2006.

Při svatbě Emmanuela a Brigitte Macronových dne 20. října 2007 v přímořském letovisku Le Touquet-Paris-Plage byli přítomni Michel Rocard, bývalý francouzský socialistický premiér, a jeho manželka. Jedním ze svědků byl velkopodnikatel (majitel nákupních středisek) Henry Hermand (1924-2016), Rocardův přívrženec, který byl již od roku 2002 Macronovým rádcem. Hermand také Macronovi půjčil 550 000 eur na koupi bytu v Paříži, a to v době, kdy Macron pracoval na ministerstvu financí.

Mezi přátele budoucího prezidentského páru patří Delphine Arnaultová (* 1975), ředitelka společnosti Louis Vuitton, a její partner, miliardář Xavier Niel, majitel několika společností (mj. 55 % akcií Monaco Telecom). Delphine Arnaultová je dcera Bernarda Arnaulta, nejbohatšího občana Francie.

Politické působení
Od srpna 2014 zastával funkci francouzského ministra hospodářství. Na tuto funkci po dvou letech, v srpnu 2016, rezignoval, aby se mohl věnovat své kampani pro volbu francouzského prezidenta v roce 2017. V lednu 2017, před startem ostré části kampaně, byl označován za „černého koně“ voleb a v průzkumech si držel třetí místo za pravicovou političkou Marine Le Penovou a konzervativním Françoisem Fillonem.

V prvním kole prezidentských voleb, které se konalo 23. dubna 2017, však získal 24,01 % hlasů, nejvíce ze všech kandidátů, a postoupil do druhého kola.

Názory a záměry
Macron vstoupil do kampaně k prezidentským volbám 2017 jako kandidát nezávislý na jakékoliv politické straně, vede však nové politické hnutí En Marche!, které se řídí heslem En marche, la France! („Francie, na pochod!“). Jeho politické postoje jsou středové a sociálně-liberální. Po Macronově vítězství v prezidentských volbách bylo již 9. května 2017 oznámeno, že jeho hnutí dostalo pozměněný název La République en marche.

Macron podpořil politiku „otevřených dveří“ pro imigranty a uprchlíky, kterou v Německu prováděla hlavně ve druhé polovině roku 2015 a ještě v roce 2016 kancléřka Angela Merkelová. Podle Macrona by Francie mohla přijmout více migrantů než doposud a měla by aktivně podporovat jejich příchod do Evropy, protože imigrace má podle něj pozitivní dopad na ekonomiku.

V únoru 2017 označil Macron francouzskou koloniální minulost v Alžírsku za „zločin proti lidskosti“. Francie by se podle něho měla omluvit za „barbarské chování“ během alžírské války za nezávislost v letech 1954–1962. Tento postoj přinesl Macronovi ztrátu přízně mnoha voličů, zvláště na jihu Francie.

Macron prohlásil, že pokud zvítězí v prezidentských volbách, tak se zasadí o to, aby EU přijala sankce vůči Polsku.

Emmanuel Macron v Magazínu Osobnosti

  • Británie bude první kolonií EU… a Česko druhou?

    Británie bude první kolonií EU… a Česko druhou?

    5. 2. 2018 10:43 Pro mnohé Brity bude odchod z Evropské unie ponižující. V jejich očích se Británie během brexitu dostane do postavení kolonie řízené z Bruselu. … více

  • Spadnou Češi znovu do federace se Slováky?

    Spadnou Češi znovu do federace se Slováky?

    12. 12. 2017 10:23 Češi a Slováci před čtvrtstoletím rozpustili společnou federaci. Do osmi let by však společně mohli spadnout do jiné. Za předpokladu, že se vyplní plány císaře Schulze.… více

  • Jak zavést výjimečný stav napořád? Zrušit ho

    Jak zavést výjimečný stav napořád? Zrušit ho

    2. 11. 2017 15:02 Francie si může vydechnout: Po bezmála dvou letech skončil v zemi v noci na čtvrtek výjimečný stav. Jde přitom spíš o kosmetickou úpravu, protože přijetím nového protiteroristického zákona mají místní bezpečnostní složky a úřady skoro stejné pravomoci jako za výjimečného stavu. Většině Francouzů to sice nevadí, zůstává ale nejasné, zda to je opravdu zárukou větší bezpečnosti.… více

  • Studená sprcha pro Macrona. Jeho velký plán byl rozcupován na kousky

    Parlamentnílisty.cz, 17. 2. 2018 Dva vlivní politologové a autoři celé řady publikací o demokracii a politice, Claudia Chwalisz a David Van Reybrouck, ostře kritizují francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Jeho snaha dostat do politiky názory „obyčejných lidí“ podle jejich názoru selhává. … více

  • Juncker a Macron vymysleli, jak vrátí EU důvěru: Bude mít superšéfa, toho si zvolí lidé přímo a bude to

    Parlamentnílisty.cz, 16. 2. 2018 Současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s návrhem, že Evropská unie by mohla mít svého unijního kancléře, který by zastal funkci jak předsedy Evropské rady, tak šéfa Evropské komise. Návrh mu pomáhá prosadit i francouzský prezident Emmanuel Macron. V případě sloučení těchto postů by se prý do budoucna zabránilo možným sporům mezi těmito institucemi, informovala MF DNES. … více

  • Mladí musí na vojnu, zavelel Macron. Sám se branné povinnosti vyhnul

    Blesk, 15. 2. 2018 Francouzský prezident Emmanuel Macron trvá na tom, že by všichni mladí lidé měli absolvovat vojenskou službu. Prohlásil to pár dní nato, kdy ministerstvo obrany navrhovalo zavést dobrovolnou brannou povinnost. Macron a jeho administrativa chtějí dostát slibu, ke kterému se zavázali během volebního období a to, že znovu uzákoní vojenskou službu pro mladé. Veřejnost je nyní zmatená, protože prezident mluví o povinné a vláda o dobrovolné službě. … více

Vztahy – Emmanuel Macron