zavřít
Džamila Stehlíková

lékařka, politička

Věk:
55
Narození:
6. 2. 1962 , Alma-Ata, Kazachstán, SSSR
Znamení:
vodnář   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

5 se líbí, 44 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

MUDr. Džamila Stehlíková je lékařka, univerzitní pedagožka a politička kazašské národnosti žijící od roku 1988 v České republice. V letech 2000–2013 byla aktivní členkou Strany zelených (SZ). V letech 2007–2009 byla ministryní pro oblast lidských práv a národnostních menšin v druhé Topolánkově vládě, ze které sama dobrovolně odstoupila. V září 2008 byla zvolena členkou předsednictva SZ. V roce 1988 se Džamila Stehlíková vdala za Miloslava Stehlíka a přestěhovala se do Československa. Od roku 1989 do roku 1992 pracovala jako odborná lékařka - psychiatr v NsP Chomutov. Do roku 1997 působila jako vědecká pracovnice v Národním centru podpory zdraví v Praze a ve Státním zdravotním ústavu. Věnovala se vědecké, publikační, konzultační a pedagogické činnosti se zajměřením na drogovou problematiku. Její práce byly také zaměřeny na prevenci HIV/AIDS a problematiku diskriminace menšin s rizikovým chováním. V roce 1992 jí bylo uděleno státní občanství České republiky. V roce 1997 se Džamila Stehlíková rozvedla. V letech 1998 - 2006 vykonávala soukromou lékařskou praxi v oboru psychiatrie v Chomutově. Věnovala se také pedagogické a vědecké činnosti na katedře společenských věd Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Svoji politickou kariéru zahájila Džamila Stehlíková v roce 1998. Tehdy se stala členkou chomutovského zastupitelstva, kde působila po dvě volební období. Od roku 2006 je ve funkci zastupitelky v Chomutově a předsedkyní Výboru pro národnostní menšiny. V té době neúspěšně kandidovala v senátorských volbách za Chomutovský obvod. V roce 2001 založila Džamila Stehlíková občanské sdružení Relikty. To se zabývá projektem Paměti Krušnohoří - jedná se o mapování osudů starousedlíků české i německé národnosti v příhraničních oblastech Krušnohoří. Nyní působí Džamila Stehlíková ve funkci místopředsedkyně Strany zelených a jako předsedkyně ústecké krajské organizace této strany a jako členka její republikové rady. Od roku 2007 pracuje Džamila Stehlíková jako ministryně vlády bez portfeje za Stranu zelených pro oblast lidských práv a národnostních menšin. Patří k nejvíce medializovaným tvářím, častěji spíše pro své kontroverzní návrhy. Za své nepromyšlené kroky byla Džamila Stehlíková často kritizována už od samého počátku. Veřejně například prohlásila, že chce několika vystěhovaným romským rodinám na Vsetínsku finančně pomoci a přislíbila jim státní dotaci půl milionu korun. Když jí její úředníci nápad rozmluvili jako legislativně nemožný, vyhlásila veřejnou sbírku. Romové ji vzápětí odmítli. Dalším svým nápadem asi nejvíce zaskočila celou veřejnost. Chtěla kriminalizovat tělesné tresty dětí rodiči. Od svého návrhu však musela pod tíhou veřejného mínění a statistických průzkumů upustit. Na počátku svého ministerského působení obvinila vícepremiéra Jiřího Čunka z podněcování rasové nesnášenlivosti a některé jeho výroky prohlásila za protiústavní. Džamila Stehlíková založila v Brně a Břeclavi novou agenturu, která měla řešit problém zdejších romských ghett. Tento projekt však zatím zůstal pouze u slov, obě města zatím nezískala potřebné finanční prostředky ani rady, jak problémy s ghetty odstranit. Dalším dlouhodobým tématem Džamily Stehlíkové je vepřín v Letech. Ministryně měla zájem, aby ho stát odkoupil, ale později od tohoto záměru upustila. Potřebné finanční prostředky chtěla získat formou nadační sbírky v zahraničí. Podle jejich nejnovějších plánů by mělo na místě bývalého internačního tábora pro Romy vzniknout centrum romského holokaustu. Džamila Stehlíková bojuje proti každé diskriminaci - nejen proti rasové. Snaží se vysvětlovat, jak čelit nerovnému zacházení. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji zahájila tříletý projekt proti diskriminaci seniorů. Vyrazilo do boje proti herním automatům ve snaze pomoci sociálně potřebným skupinám. Pro zdravotně postižené navrhuje zřízení výtahu v každé budově s více jak čtyřmi patry. Džamila Stehlíková má zájem na vzniku antidiskriminačního zákona. Ten po dlouhých debatách prošel Sněmovnou i Senátem, ale prezident Václav Klaus tento zákon prohlásil za nepotřebný a nadbytečný a vetoval ho. Zástupci ČSSD nechtějí tento zákon znovu podpořit a Sněmovna nemá dostatečný počet hlasů k přehlasování prezidentova veta. Džamila Stehlíková má dvě děti - dceru Kamilu a syna Adama. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

MUDr. Džamila Stehlíková je lékařka, univerzitní pedagožka a politička kazašské národnosti žijící od roku 1988 v České republice. V letech 2000–2013 byla aktivní členkou Strany zelených (SZ). V letech 2007–2009 byla ministryní pro oblast lidských práv a národnostních menšin v druhé Topolánkově vládě, ze které sama dobrovolně odstoupila. V září 2008 byla zvolena členkou předsednictva SZ.

V roce 1988 se Džamila Stehlíková vdala za Miloslava Stehlíka a přestěhovala se do Československa. Od roku 1989 do roku 1992 pracovala jako odborná lékařka - psychiatr v NsP Chomutov. Do roku 1997 působila jako vědecká pracovnice v Národním centru podpory zdraví v Praze a ve Státním zdravotním ústavu. Věnovala se vědecké, publikační, konzultační a pedagogické činnosti se zajměřením na drogovou problematiku. Její práce byly také zaměřeny na prevenci HIV/AIDS a problematiku diskriminace menšin s rizikovým chováním. V roce 1992 jí bylo uděleno státní občanství České republiky.

V roce 1997 se Džamila Stehlíková rozvedla. V letech 1998 - 2006 vykonávala soukromou lékařskou praxi v oboru psychiatrie v Chomutově. Věnovala se také pedagogické a vědecké činnosti na katedře společenských věd Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Svoji politickou kariéru zahájila Džamila Stehlíková v roce 1998. Tehdy se stala členkou chomutovského zastupitelstva, kde působila po dvě volební období. Od roku 2006 je ve funkci zastupitelky v Chomutově a předsedkyní Výboru pro národnostní menšiny. V té době neúspěšně kandidovala v senátorských volbách za Chomutovský obvod.

V roce 2001 založila Džamila Stehlíková občanské sdružení Relikty. To se zabývá projektem Paměti Krušnohoří - jedná se o mapování osudů starousedlíků české i německé národnosti v příhraničních oblastech Krušnohoří.

Nyní působí Džamila Stehlíková ve funkci místopředsedkyně Strany zelených a jako předsedkyně ústecké krajské organizace této strany a jako členka její republikové rady.

Od roku 2007 pracuje Džamila Stehlíková jako ministryně vlády bez portfeje za Stranu zelených pro oblast lidských práv a národnostních menšin. Patří k nejvíce medializovaným tvářím, častěji spíše pro své kontroverzní návrhy.

Za své nepromyšlené kroky byla Džamila Stehlíková často kritizována už od samého počátku. Veřejně například prohlásila, že chce několika vystěhovaným romským rodinám na Vsetínsku finančně pomoci a přislíbila jim státní dotaci půl milionu korun. Když jí její úředníci nápad rozmluvili jako legislativně nemožný, vyhlásila veřejnou sbírku. Romové ji vzápětí odmítli.

Dalším svým nápadem asi nejvíce zaskočila celou veřejnost. Chtěla kriminalizovat tělesné tresty dětí rodiči. Od svého návrhu však musela pod tíhou veřejného mínění a statistických průzkumů upustit.

Na počátku svého ministerského působení obvinila vícepremiéra Jiřího Čunka z podněcování rasové nesnášenlivosti a některé jeho výroky prohlásila za protiústavní.

Džamila Stehlíková založila v Brně a Břeclavi novou agenturu, která měla řešit problém zdejších romských ghett. Tento projekt však zatím zůstal pouze u slov, obě města zatím nezískala potřebné finanční prostředky ani rady, jak problémy s ghetty odstranit.

Dalším dlouhodobým tématem Džamily Stehlíkové je vepřín v Letech. Ministryně měla zájem, aby ho stát odkoupil, ale později od tohoto záměru upustila. Potřebné finanční prostředky chtěla získat formou nadační sbírky v zahraničí. Podle jejich nejnovějších plánů by mělo na místě bývalého internačního tábora pro Romy vzniknout centrum romského holokaustu.

Džamila Stehlíková bojuje proti každé diskriminaci - nejen proti rasové. Snaží se vysvětlovat, jak čelit nerovnému zacházení. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji zahájila tříletý projekt proti diskriminaci seniorů. Vyrazilo do boje proti herním automatům ve snaze pomoci sociálně potřebným skupinám. Pro zdravotně postižené navrhuje zřízení výtahu v každé budově s více jak čtyřmi patry.

Džamila Stehlíková má zájem na vzniku antidiskriminačního zákona. Ten po dlouhých debatách prošel Sněmovnou i Senátem, ale prezident Václav Klaus tento zákon prohlásil za nepotřebný a nadbytečný a vetoval ho. Zástupci ČSSD nechtějí tento zákon znovu podpořit a Sněmovna nemá dostatečný počet hlasů k přehlasování prezidentova veta.

Džamila Stehlíková má dvě děti - dceru Kamilu a syna Adama.

Džamila Stehlíková v Magazínu Osobnosti

  • Proč se Kalousek kamarádí s bezvýznamnou stranou?

    Proč se Kalousek kamarádí s bezvýznamnou stranou?

    16. 7. 2017 22:42 Kalouskova TOP 09 kandiduje do sněmovny mimo jiné s podporou Liberálně ekologické strany Martina Bursíka, které se zatím nedařilo významněji oslovit voliče. Co tím šéf topky získá a proč je pro něj podpora Bursíkova uskupení cennější, než se zdá?… více

  • Aktivisté apelují na politiky: Je zapotřebí zřídit ministerstvo pro lidská práva

    Aktivisté apelují na politiky: Je zapotřebí zřídit ministerstvo pro lidská práva

    26. 11. 2013 17:46 Čtyři desítky neziskových organizací a několik osobností vyzvaly dnes šéfy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, aby zvážili ve své případné vládě zřízení ministerstva pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti. Pisatelé to uvedli v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici. Podle nich by tak problematika získala vyšší váhu, což by pomohlo řešit problémy s ghetty a mělo by i ekonomický přínos. … více

  • Žádný teror tu za komunistů nebyl, vystoupila francouzská historička. Nakládá jí za to Džamila Stehlíková

    Parlamentnílisty.cz, 10. 9. 2017 Někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková se pustila do francouzské historičky Muriel Blaive. Francouzka by podle Stehlíkové neměla zpochybňovat činy, které mají komunisté na svědomí. Sama si žila ve svobodné Francii a nemuselo ji trápit, co se v Československu děje, ale jako Francouzka by si nepochybně nedovolila zpochybňovat nacistické zločiny v její vlasti. Neměla by to proto dělat ani s komunistickými zločiny v Československu. … více

  • A jejda, zazněl výsměch Kalouskovi za „spáření se“ s Bursíkem. Někteří si dali záležet

    Parlamentnílisty.cz, 17. 7. 2017 ANKETA Co přinese spojení TOP 09 a Bursíkovy strany LES? „Alespoň se zřetelně ukázalo, že jedinou opravdu pravicovou alternativou na české politické scéně je ODS,“ sdělil redakci předseda ODS Petr Fiala. Nedokážu si představit jediného voliče pravice, který by strávil ultrasocialistické názory Džamily Stehlíkové, řekl redakci další z pravicových politiků. Získali jsme i vyjádření Hradu. … více

  • Bursíkova parta pomůže Kalouskovi. Do voleb jdou Džamila Stehlíková i režisérka

    Blesk, 13. 7. 2017 Kalouskova TOP 09 sehnala do voleb posily. Jde o bursíkovce, členy strany LES, kterou vede exministr Martin Bursík. On ani jeho žena Kateřina Jacques, která vyměnila politiku za profesionální vaření, kandidovat nechtěli. Hlavním tahákem na voliče z tohoto nového partnerství tak má být režisérka Olga Sommerová, která půjde do volební bitvy na pražské kandidátce Topky. … více

Hledáte také jako: Džamila Stehlík
Rychlá navigace:novinky |diskuse