zavřít
Axel Caesar Springer

tiskový magnát

Narození:
2. 5. 1912 , Alton na předměstí Hamburku, Prusko
Úmrtí:
22. 9. 1985  ve věku 73 let,  Západní Berlín  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Axel Caesar Springer byl zakladatelem jedné z největších vydavatelských společností v Evropě. Údajně předpověděl vpád sovětských vojsk do Československa. Axel Caesar Springer se narodil v pruském městečku Altona. Druhé křestní jméno Caesar mu matka dala po švábském básníkovi. Springer sám později vtipkoval, že nejde o jméno, ale o název povolání. Rodiče Axela Springera patřily mezi střední stav. Otec byl majitelem knižního nakladatelství Hammerich & Lesser, později se stal vydavatelem místních novin. Po ukončení studia na reálném gymnáziu se Axel Springer učil v otcově podniku na sazeče a tiskaře, později získal post redaktorského eléva tiskové agentury Wollf´s Telegraphisches Bureau a redaktora místních novin v Bergedorfu. Po praxi nastoupil Axel Springer do otcova podniku jako redaktor Altonských novin. Zde pracoval až do zastavení činnosti redakce za 2. světové války v roce 1941. Za 2. světové války nemusel Axel Springer narukovat do Wehrmachtu. Vojenské službě se vyhnul díky onemocnění slinivky břišní a o vážnosti svého onemocnění přesvědčil významné lékařské kapacity. Díky tomu prožíval třicátá a čtyřicátá léta v drahých sanatoriích a oddával se plnému bezstarostnému životu uprostřed kamarádů, byl obletován ženami. Byl velkým anglofilem, měl rád suchý britský humor, swing a károvaná saka. Po skončení 2. světové války zůstalo Německo v troskách, panovala zde bída a hlad. Chybělo i dostatek informací o dění v zemi. Licence novinám, časopisům a rozhlasovým stanicím rozdělovaly vítězné mocnosti, které poražené Německo okupovaly. V Hamburku se usídlili Britové a právě zde se Alex Springer pokoušel založit městský deník. Britští úředníci se každého ze žadatelů vyptávali na život za vlády Hitlera. Na otázku, kým byl vlastně Springer pronásledován, odpověděl, že vlastně pouze ženami. Tato odpověď sklidila velký potlesk a později také licenci. Svoje první noviny vydal Alex Springer v prosinci roku 1946 pod názvem Nordwestdeutsche Helfe. Tento list přinášel v tištěné podobě vysílání rozhlasové stanice Nordwestdeutsche Rundfunk. V roce 1948 získal Springer licenci na vlastní nezávislý deník. Apolitický Hamburger Abendblatt parafrázoval biblické přikázání, neboť vycházel pod motem "buďte hodní k sobě navzájem". Brzy se tento list stal nejoblíbenějším v celém Hamburku. Dne 24. června roku 1952 založil Alex Springer noviny Bild. List se stal velmi rychle nejprodávanějším deníkem v Evropě. Noviny měly neobvyklý velký formát, byly postaveny na velkých fotografiích s velmi krátkými články a palcovými titulky. Hlávní zprávy netvořila politika, ale kriminální story, společenská zábava, horoskopy a sport. Tyto články dávaly čtenářům zapomenout na každodenní starosti. Springer začínal budovat mocnou říši. Měl neomylný novinářský instinkt, uměl se vcítit do myšlení lidí a měl podnikatelský talent. Jeho odpůrci mu vyčítali, že články deníku Bild neplní výchovnou a vzdělávací úlohu, že se jedná o manipulaci. Čtenářům to však nevadilo. Rok po svém prvním vydání prodával Bild 700 tisíc výtisků, během dalšího roku jeho náklad rostl po statisících každý měsíc. V roce 1965 překročil deník hranici pěti miliónů výtisků. V září roku 1953 se Axel Springer stal tříčtvrtinovým vlastníkem vydavatelství Die Welt i stejnojmenného titulu. Tím své těžiště přesunul i do oblasti seriózního tisku. Postupně pak Springer získával další tituly - nakupoval je od ostatních nebo nově zakládal. Největší Springerův konkurent Rudolf Augstein, vydavatel týdeníku Der Spiegel v roce 1966 poznamenal, že žádný jednotlivec v Německu v období před Hitlerem a po Hitlerovi nenahromadil tolik moci - s výjimkou Bismarcka a obou císařů - jako Springer. Stále více příbývalo hlasů nabádajících parlament, aby byla přijata pravidla k omezení podílu na trhu masových prostředků. Na počátku 50. let 20. století přesvědčoval Axel Springer okolí, že se Sovětským svazem lze koexistovat, aniž by to poškozovalo demokracii a svobodu v západním Německu. V roce 1957 se setkal s invalidou z východního Německa a po rozhovoru s ním nabyl dojmu, že by se celé Německo mohlo stát komunistickou káznicí. Stále více se zabýval myšlenkou znovusjednocení Německa. Je možné, že vedle vlasteneckých důvodů stály za jeho zájmy i úvahy marketingové, kdy chtěl prosadit své noviny i na východoněmecký trh s 18 milióny lidí. V roce 1958 Axel Springer navštívil Moskvu. Chtěl zde přesvědčit Nikitu Chruščova jako nejvyššího představitele Sovětského svazu o nutnosti začít na znovusjednocení Německa pracovat. Chruščov by nebyl proti sjednocení, ale pouze pod vedením NDR a s komunistickým systémem. Novináři i politici se bavili na účet Springera. Po návratu z Moskva zahájil Axel Springer kampaň "Otevřte bránu". Nechal vyrobit špendlíky s Braniborskou bránou, kterých se prodalo 14 miliónů. Springer začal velmi tvrdě kritizovat východní politiku vlastní země, kterou označoval za zradu. Toto jednání však způsobilo, že v roce 1959 došlo v deníku Die Welt ke vzpouře a k odchodu nejlepších vedoucích pracovníků. Springerovy výpady na adresu NDR byly stále častější a zabíraly nejprestižnější místa v jeho médiích. K bojkotu východního Německa se snažil donutit i ostatní vydavatele. Ze Springerova postoje k NDR se stával celoněmecký problém. Politici se obávali, aby Springlův vliv a hecování nevedlo až k občanské válce. Přibývalo dopisů z východního Německa, které se zabývaly nebezpečností Springera. Začal vznikat výzva "vyvlastněte Springera". Vyvlastnění se údajně začali domáhat západoněmečtí studenti. Sám Springer akce studentů nebral vážně. Pak však davy studentů začaly přepadávat administrativní budovy vydavatelství a zapalovat rodinná sídla. Šedesátá léta 20. století znamenala pro Evropu pohled na východ. Bohatství bylo zatracováno, socialismus začal být módní záležitostí. Do vlády západního Německa se dostali sociální demokraté, kteří se snažili stále více přiblížit k ideologii NDR. Pravicoví voliči byli nazýváni revanšisty, vykořisťovateli a škůdci, kteří podněcovali studenou válku. Nové ideje hlásali především studenti. V noci z 11. na 12. června roku 1968 zaútočily rozvášněné davy studentů na sídlo vydavatele deníků Bild a Die Weld. Krátce na to se ulice Berlína pokryly kobercem novin a časopisů. Axel Springel dal svému zmocněnci příkaz připravit cestu do exilu. Sám se uchýlil do Švýcarska a přihlížel ničení svého majetku. Axel Caesar Springer zemřel v Západním Berlíně ve svých 73 letech na selhání slinivky břišní. Nedočkal se znovusjednocení Německa. Kromě snahy o jednotné Německo také podporoval židovský stát Izrael. Stavěl zde knihovny a muzea. Izraelský list ho označil za muže, který pro usmíření židů a Němců udělal více než všechny dosavadní německé vlády. Axel Springel vytvořil novinářský podnik, který si zakládal na svém vlivu, vytvořil dynamicky fungující firmu zaměřenou na tvorbu zisku. Vytvořil také čtyři politicko-morální zásady: 1. Aktivní podpora mírové obnově německé jednoty na půdě svobody, podle možností ve sjednocené Evropě 2. Usmíření mezi židy a Němci 3. Odmítání jakékoliv formy politického extremismu 4. Obrana svobodného sociálního tržního hospodářství Novináři jsou dodnes zavázáni dodržovat tyto zásady. Vznikla Novinářská škola Axela Springera, která nabízí ročně 45 míst ve dvouletém studiu žirnalistiky. Studenti se zde učí nejen tvůrčí psaní, ale i rétoriku, umění rozhovoru, znalost distribuce a marketingu. Důležitou úlohou školy je naučit studenty držet se v pozadí a považovat za důležitého čtenáře, nikoliv sebe. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Axel Caesar Springer byl zakladatelem jedné z největších vydavatelských společností v Evropě. Údajně předpověděl vpád sovětských vojsk do Československa.

Axel Caesar Springer se narodil v pruském městečku Altona. Druhé křestní jméno Caesar mu matka dala po švábském básníkovi. Springer sám později vtipkoval, že nejde o jméno, ale o název povolání. Rodiče Axela Springera patřily mezi střední stav. Otec byl majitelem knižního nakladatelství Hammerich & Lesser, později se stal vydavatelem místních novin.

Po ukončení studia na reálném gymnáziu se Axel Springer učil v otcově podniku na sazeče a tiskaře, později získal post redaktorského eléva tiskové agentury Wollf´s Telegraphisches Bureau a redaktora místních novin v Bergedorfu.

Po praxi nastoupil Axel Springer do otcova podniku jako redaktor Altonských novin. Zde pracoval až do zastavení činnosti redakce za 2. světové války v roce 1941.

Za 2. světové války nemusel Axel Springer narukovat do Wehrmachtu. Vojenské službě se vyhnul díky onemocnění slinivky břišní a o vážnosti svého onemocnění přesvědčil významné lékařské kapacity. Díky tomu prožíval třicátá a čtyřicátá léta v drahých sanatoriích a oddával se plnému bezstarostnému životu uprostřed kamarádů, byl obletován ženami. Byl velkým anglofilem, měl rád suchý britský humor, swing a károvaná saka.

Po skončení 2. světové války zůstalo Německo v troskách, panovala zde bída a hlad. Chybělo i dostatek informací o dění v zemi. Licence novinám, časopisům a rozhlasovým stanicím rozdělovaly vítězné mocnosti, které poražené Německo okupovaly. V Hamburku se usídlili Britové a právě zde se Alex Springer pokoušel založit městský deník. Britští úředníci se každého ze žadatelů vyptávali na život za vlády Hitlera. Na otázku, kým byl vlastně Springer pronásledován, odpověděl, že vlastně pouze ženami. Tato odpověď sklidila velký potlesk a později také licenci.

Svoje první noviny vydal Alex Springer v prosinci roku 1946 pod názvem Nordwestdeutsche Helfe. Tento list přinášel v tištěné podobě vysílání rozhlasové stanice Nordwestdeutsche Rundfunk. V roce 1948 získal Springer licenci na vlastní nezávislý deník. Apolitický Hamburger Abendblatt parafrázoval biblické přikázání, neboť vycházel pod motem "buďte hodní k sobě navzájem". Brzy se tento list stal nejoblíbenějším v celém Hamburku.

Dne 24. června roku 1952 založil Alex Springer noviny Bild. List se stal velmi rychle nejprodávanějším deníkem v Evropě. Noviny měly neobvyklý velký formát, byly postaveny na velkých fotografiích s velmi krátkými články a palcovými titulky. Hlávní zprávy netvořila politika, ale kriminální story, společenská zábava, horoskopy a sport. Tyto články dávaly čtenářům zapomenout na každodenní starosti.

Springer začínal budovat mocnou říši. Měl neomylný novinářský instinkt, uměl se vcítit do myšlení lidí a měl podnikatelský talent. Jeho odpůrci mu vyčítali, že články deníku Bild neplní výchovnou a vzdělávací úlohu, že se jedná o manipulaci. Čtenářům to však nevadilo. Rok po svém prvním vydání prodával Bild 700 tisíc výtisků, během dalšího roku jeho náklad rostl po statisících každý měsíc. V roce 1965 překročil deník hranici pěti miliónů výtisků.

V září roku 1953 se Axel Springer stal tříčtvrtinovým vlastníkem vydavatelství Die Welt i stejnojmenného titulu. Tím své těžiště přesunul i do oblasti seriózního tisku. Postupně pak Springer získával další tituly - nakupoval je od ostatních nebo nově zakládal. Největší Springerův konkurent Rudolf Augstein, vydavatel týdeníku Der Spiegel v roce 1966 poznamenal, že žádný jednotlivec v Německu v období před Hitlerem a po Hitlerovi nenahromadil tolik moci - s výjimkou Bismarcka a obou císařů - jako Springer. Stále více příbývalo hlasů nabádajících parlament, aby byla přijata pravidla k omezení podílu na trhu masových prostředků.

Na počátku 50. let 20. století přesvědčoval Axel Springer okolí, že se Sovětským svazem lze koexistovat, aniž by to poškozovalo demokracii a svobodu v západním Německu. V roce 1957 se setkal s invalidou z východního Německa a po rozhovoru s ním nabyl dojmu, že by se celé Německo mohlo stát komunistickou káznicí. Stále více se zabýval myšlenkou znovusjednocení Německa. Je možné, že vedle vlasteneckých důvodů stály za jeho zájmy i úvahy marketingové, kdy chtěl prosadit své noviny i na východoněmecký trh s 18 milióny lidí.

V roce 1958 Axel Springer navštívil Moskvu. Chtěl zde přesvědčit Nikitu Chruščova jako nejvyššího představitele Sovětského svazu o nutnosti začít na znovusjednocení Německa pracovat. Chruščov by nebyl proti sjednocení, ale pouze pod vedením NDR a s komunistickým systémem. Novináři i politici se bavili na účet Springera.

Po návratu z Moskva zahájil Axel Springer kampaň "Otevřte bránu". Nechal vyrobit špendlíky s Braniborskou bránou, kterých se prodalo 14 miliónů. Springer začal velmi tvrdě kritizovat východní politiku vlastní země, kterou označoval za zradu. Toto jednání však způsobilo, že v roce 1959 došlo v deníku Die Welt ke vzpouře a k odchodu nejlepších vedoucích pracovníků. Springerovy výpady na adresu NDR byly stále častější a zabíraly nejprestižnější místa v jeho médiích. K bojkotu východního Německa se snažil donutit i ostatní vydavatele.

Ze Springerova postoje k NDR se stával celoněmecký problém. Politici se obávali, aby Springlův vliv a hecování nevedlo až k občanské válce. Přibývalo dopisů z východního Německa, které se zabývaly nebezpečností Springera. Začal vznikat výzva "vyvlastněte Springera". Vyvlastnění se údajně začali domáhat západoněmečtí studenti. Sám Springer akce studentů nebral vážně. Pak však davy studentů začaly přepadávat administrativní budovy vydavatelství a zapalovat rodinná sídla.

Šedesátá léta 20. století znamenala pro Evropu pohled na východ. Bohatství bylo zatracováno, socialismus začal být módní záležitostí. Do vlády západního Německa se dostali sociální demokraté, kteří se snažili stále více přiblížit k ideologii NDR. Pravicoví voliči byli nazýváni revanšisty, vykořisťovateli a škůdci, kteří podněcovali studenou válku. Nové ideje hlásali především studenti.

V noci z 11. na 12. června roku 1968 zaútočily rozvášněné davy studentů na sídlo vydavatele deníků Bild a Die Weld. Krátce na to se ulice Berlína pokryly kobercem novin a časopisů. Axel Springel dal svému zmocněnci příkaz připravit cestu do exilu. Sám se uchýlil do Švýcarska a přihlížel ničení svého majetku.

Axel Caesar Springer zemřel v Západním Berlíně ve svých 73 letech na selhání slinivky břišní. Nedočkal se znovusjednocení Německa. Kromě snahy o jednotné Německo také podporoval židovský stát Izrael. Stavěl zde knihovny a muzea. Izraelský list ho označil za muže, který pro usmíření židů a Němců udělal více než všechny dosavadní německé vlády.

Axel Springel vytvořil novinářský podnik, který si zakládal na svém vlivu, vytvořil dynamicky fungující firmu zaměřenou na tvorbu zisku. Vytvořil také čtyři politicko-morální zásady:
1. Aktivní podpora mírové obnově německé jednoty na půdě svobody, podle možností ve sjednocené Evropě
2. Usmíření mezi židy a Němci
3. Odmítání jakékoliv formy politického extremismu
4. Obrana svobodného sociálního tržního hospodářství
Novináři jsou dodnes zavázáni dodržovat tyto zásady.

Vznikla Novinářská škola Axela Springera, která nabízí ročně 45 míst ve dvouletém studiu žirnalistiky. Studenti se zde učí nejen tvůrčí psaní, ale i rétoriku, umění rozhovoru, znalost distribuce a marketingu. Důležitou úlohou školy je naučit studenty držet se v pozadí a považovat za důležitého čtenáře, nikoliv sebe.