zavřít
Alva Myrdalová

švédská politička

Narození:
31. 1. 1902 , Uppsala, Švédsko
Úmrtí:
1. 2. 1986  ve věku 84 let,  Ersta u Stockholmu, Švédsko  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alva Myrdalová byla švédská politička, bojovnice za světové odzbrojení, nositelka Nobelovy ceny za mír. Alva Myrdalová pocházela z rodiny demokratického odborového funkcionáře. Na stockholmské univerziotě studovala sociologii, filozofii, pedagogiku a psychologii. Po ukončení studií v roce 1924 se Alva Myrdalová vdala za švédského ekonoma Gunnara Karla Myrdala, nositele Ceny Švédské říšské banky (CEAN). Další tři roky pokračovala Alva Myrdalová ve studiích v Londýně, Lipsku, Ženevě a Stockholmu, cestovala s mužem G. K. Myrdalem po USA. Se svým mužem G. K. Myrdalem napsala knihu Populační problém a krize. Kniha navrhovala, jak řešit blahobyt dětí bez sociálního vlivu rodičů. Tato kniha přinesla A. Myrdalové mezinárodní uznání. Ve třicátých letech se Alva Myrdalová jako významná členka sociálnědemokratické strany podílela na vytvoření plánu švédského modelu sociálního státu. V roce 1936 založila A. Myrdalová pedagogický institut předškolní výuky a stala se jeho ředitelkou. V institutu pracovala do roku 1948. V době 2. světové války, v roce 1943 se stala členkou komise, která měla navrhnout metody poválečného nastartování ekonomiky. Měla také velký podíl při zrovnoprávnění politického a ekonomického postavení švédských žen. V letech 1949 - 1955 pracovala Alva Myrdalová pro UNESCO. V letech 1955 - 1961 byla jmenována velvyslankyní v Indii, Barmě a na Srí Lance. V letech 1966 - 1973 pracovala ve funkci ministryně švédské vlády pro otázky odzbrojení a současně i ministryní pro církevní záležitosti. Otázkami odzbrojení se Alva Myrdalová zabývala i v politickém výboru OSN. V letech 1962 - 1973 se stala vedoucí švédské delegace na ženevské konferenci o odzbrojení, kde vedla skupinu nezúčastněných zemí. Stala se také spoluzakladatelkou Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného ústavu (SIPRI). V roce 1982 získala Alva Myrdalová Nobelovu cenu za mír za celoživotní úsilí o odzbrojení a zákaz jaderných zbraní. Literární dílo Alvy Myrdalové: Populační problém a krize Hra na odzbrojení: Jak Spojené státy a Rusko zápolí ve zbrojení - 1977, zde Myrdalová vyjadřuje zklamání z odzbrojovacích rozhovorů. Vedoucí světové mocnosti se podle jejího názoru snaží jedna druhou zbrojením ekonomicky vyčerpat a nejde jim seriózně o odzbrojení. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alva Myrdalová byla švédská politička, bojovnice za světové odzbrojení, nositelka Nobelovy ceny za mír.

Alva Myrdalová pocházela z rodiny demokratického odborového funkcionáře. Na stockholmské univerziotě studovala sociologii, filozofii, pedagogiku a psychologii.

Po ukončení studií v roce 1924 se Alva Myrdalová vdala za švédského ekonoma Gunnara Karla Myrdala, nositele Ceny Švédské říšské banky (CEAN).

Další tři roky pokračovala Alva Myrdalová ve studiích v Londýně, Lipsku, Ženevě a Stockholmu, cestovala s mužem G. K. Myrdalem po USA.

Se svým mužem G. K. Myrdalem napsala knihu Populační problém a krize. Kniha navrhovala, jak řešit blahobyt dětí bez sociálního vlivu rodičů. Tato kniha přinesla A. Myrdalové mezinárodní uznání.

Ve třicátých letech se Alva Myrdalová jako významná členka sociálnědemokratické strany podílela na vytvoření plánu švédského modelu sociálního státu.

V roce 1936 založila A. Myrdalová pedagogický institut předškolní výuky a stala se jeho ředitelkou. V institutu pracovala do roku 1948. V době 2. světové války, v roce 1943 se stala členkou komise, která měla navrhnout metody poválečného nastartování ekonomiky. Měla také velký podíl při zrovnoprávnění politického a ekonomického postavení švédských žen.

V letech 1949 - 1955 pracovala Alva Myrdalová pro UNESCO. V letech 1955 - 1961 byla jmenována velvyslankyní v Indii, Barmě a na Srí Lance. V letech 1966 - 1973 pracovala ve funkci ministryně švédské vlády pro otázky odzbrojení a současně i ministryní pro církevní záležitosti.

Otázkami odzbrojení se Alva Myrdalová zabývala i v politickém výboru OSN. V letech 1962 - 1973 se stala vedoucí švédské delegace na ženevské konferenci o odzbrojení, kde vedla skupinu nezúčastněných zemí. Stala se také spoluzakladatelkou Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného ústavu (SIPRI).

V roce 1982 získala Alva Myrdalová Nobelovu cenu za mír za celoživotní úsilí o odzbrojení a zákaz jaderných zbraní.

Literární dílo Alvy Myrdalové:

Populační problém a krize

Hra na odzbrojení: Jak Spojené státy a Rusko zápolí ve zbrojení - 1977, zde Myrdalová vyjadřuje zklamání z odzbrojovacích rozhovorů. Vedoucí světové mocnosti se podle jejího názoru snaží jedna druhou zbrojením ekonomicky vyčerpat a nejde jim seriózně o odzbrojení.

Hledáte také jako: Alva Myrdal
Rychlá navigace:novinky |diskuse