zavřít
Alexej Miller

ceo gazprom

Věk:
55
Narození:
30. 1. 1962 , Leningrad, SSSR
Znamení:
vodnář   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Do čela Gazpromu, jedné z největších společností světa, se dostal díky svým úzkým kontaktům s Vladimirem Putinem, které si vybudoval za společného působení na petrohradské radnici. V současné době řídí světovou trojku a do desíti let chtěl být největší. Dnes je jasné, že nebude. Alexej Miller se narodil 31. ledna 1962 v tehdejším Leningradu. Vystudoval Leningradský institut pro finance a ekonomiku a po skončení studií pracoval jako ekonom na výzkumném ústavu stavebnictví ve svém rodném městě. V roce 1986 se vrací na školu, aby udělal doktorát, což se mu v roce 1989 úspěšně daří. Po úspěšné obhajobě disertace pracujejako výzkumný pracovník na své alma mater. Na škole však dlouho nevydrží, od roku 1991 začíná pracovat jako šéf odboru sledování trhů na Výboru pro zahraniční vztahy leningradské radnice. Právě zde se stává podřízeným Vladimira Putina, což následně ovlivní jeho další kariéru. V roce 1996 se Miller stává ředitelem pro rozvoj a investice petrohradského přístavu. V roce 1999 si polepšil a stává se generálním ředitelem Baltského ropovodního systému. Jakmile se Putin dostal v roce 2000 prezidentem, na svého Millera nezapomněl a obsadil jím post náměstka ministra pro energetiku. Tím v podstatě již předvídal svůj další tah, kdy jej v květnu postavil do čela Gazpromu, kde se setkal se současným prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Za Millerova šéfování Gazprom, v němž stále drží kontrolní balík ruský stát, prudce stoupal v žebříčcích celkové tržní kapitalizace. V polovině roku 2008 se s hodnotou okolo 350 dolarů držel na třetí příčce. Ekonomická krize však Rusko postihla tvrději než většinu ostatních států a Gazprom to pocítil. Jeho akcie velmi rychle ztratily tři čtvrtiny své původní hodnoty a kapitalizace je dnes pouhých 85 miliard, což Gazprom řadí zhruba na pětatřicáté místo. Předpovědi dvojky v Gazpromu, Alexandra Medveděva, že do roku 2017 dosáhne Gazprom kapitalizace přes bilion dolarů a bude suverénní jedničkou mezi světovými firmami, se tak již zcela jistě nenaplní. Gazprom má však pro Rusko i jinou hodnotu než jako jedna z největších firem světa. Současná kremelská garnitura jej neváhá používat jako zahraničněpolitickou zbraň, například k vytrestání neposlušné Ukrajiny, která se po „oranžové revoluci“ vydala prozápadní cestou, což Rusku není po vůli. Zvýšení cen plynu, který Ukrajina získává velmi výhodně, a vymáhání dluhu, jsou tak jen jedním z důvodů zastavení dodávek plynu jak v roce 2006, tak na přelomu let 2008 a 2009. Vzhledem k tomu, že Gazprom je dodavatelem čtvrtiny ropy pro státy střední a západní Evropy, mohou tyto státy přiškrcení kohoutků pocítit. V roce 2006 se tomu tak stalo a vznikla určitá panika. V roce 2009 se Rusko zavázalo neohrozit dodávky na Západ. Miller jako šéf Gazpromu dnes neprochází lehkými časy, na druhou stranu lze očekávat, že po zotavení světové ekonomiky zájem o ruské suroviny včetně plynu opět stoupne a Gazprom znovu začne v žebříčcích největších společností světa stoupat. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Do čela Gazpromu, jedné z největších společností světa, se dostal díky svým úzkým kontaktům s Vladimirem Putinem, které si vybudoval za společného působení na petrohradské radnici. V současné době řídí světovou trojku a do desíti let chtěl být největší. Dnes je jasné, že nebude.

Alexej Miller se narodil 31. ledna 1962 v tehdejším Leningradu. Vystudoval Leningradský institut pro finance a ekonomiku a po skončení studií pracoval jako ekonom na výzkumném ústavu stavebnictví ve svém rodném městě. V roce 1986 se vrací na školu, aby udělal doktorát, což se mu v roce 1989 úspěšně daří. Po úspěšné obhajobě disertace pracujejako výzkumný pracovník na své alma mater.

Na škole však dlouho nevydrží, od roku 1991 začíná pracovat jako šéf odboru sledování trhů na Výboru pro zahraniční vztahy leningradské radnice. Právě zde se stává podřízeným Vladimira Putina, což následně ovlivní jeho další kariéru.

V roce 1996 se Miller stává ředitelem pro rozvoj a investice petrohradského přístavu. V roce 1999 si polepšil a stává se generálním ředitelem Baltského ropovodního systému.

Jakmile se Putin dostal v roce 2000 prezidentem, na svého Millera nezapomněl a obsadil jím post náměstka ministra pro energetiku. Tím v podstatě již předvídal svůj další tah, kdy jej v květnu postavil do čela Gazpromu, kde se setkal se současným prezidentem Dmitrijem Medvěděvem.

Za Millerova šéfování Gazprom, v němž stále drží kontrolní balík ruský stát, prudce stoupal v žebříčcích celkové tržní kapitalizace. V polovině roku 2008 se s hodnotou okolo 350 dolarů držel na třetí příčce. Ekonomická krize však Rusko postihla tvrději než většinu ostatních států a Gazprom to pocítil. Jeho akcie velmi rychle ztratily tři čtvrtiny své původní hodnoty a kapitalizace je dnes pouhých 85 miliard, což Gazprom řadí zhruba na pětatřicáté místo. Předpovědi dvojky v Gazpromu, Alexandra Medveděva, že do roku 2017 dosáhne Gazprom kapitalizace přes bilion dolarů a bude suverénní jedničkou mezi světovými firmami, se tak již zcela jistě nenaplní.

Gazprom má však pro Rusko i jinou hodnotu než jako jedna z největších firem světa. Současná kremelská garnitura jej neváhá používat jako zahraničněpolitickou zbraň, například k vytrestání neposlušné Ukrajiny, která se po „oranžové revoluci“ vydala prozápadní cestou, což Rusku není po vůli. Zvýšení cen plynu, který Ukrajina získává velmi výhodně, a vymáhání dluhu, jsou tak jen jedním z důvodů zastavení dodávek plynu jak v roce 2006, tak na přelomu let 2008 a 2009.

Vzhledem k tomu, že Gazprom je dodavatelem čtvrtiny ropy pro státy střední a západní Evropy, mohou tyto státy přiškrcení kohoutků pocítit. V roce 2006 se tomu tak stalo a vznikla určitá panika. V roce 2009 se Rusko zavázalo neohrozit dodávky na Západ.

Miller jako šéf Gazpromu dnes neprochází lehkými časy, na druhou stranu lze očekávat, že po zotavení světové ekonomiky zájem o ruské suroviny včetně plynu opět stoupne a Gazprom znovu začne v žebříčcích největších společností světa stoupat.

Alexej Miller v Magazínu Osobnosti

  • Bez ruského plynu se obejdeme. Rusové ale bez nás nejspíš též

    Bez ruského plynu se obejdeme. Rusové ale bez nás nejspíš též

    21. 5. 2014 13:57 Česko má v zásobu zemního plynu na 100 dní, řekl včera premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po jednání Bezpečnostní rady státu. Diskutovalo se o krizových možnostech v případě výpadku dodávek plynu, kterým straší Prezident Putin. Česko by mohlo dohodnout náhradní zdroje z Norska, odkud již nyní bere třetinu objemu plynu. Gazprom ovšem mezitím ve středu podepsal plynovou smlouvu s Čínou, takže ani my možná Rusům chybět nebudeme. … více

  • Jan Urbach: Vzájemná závislost Gazpromu a Evropy

    Parlamentnílisty.cz, 26. 4. 2017 Gazprom může nadále po roce 2019 dopravovat plyn přes Ukrajinu, ale v mnohem menším objemu, uvádí ruská agentura Sputnik z vyjádření společnosti Alexeje Millera. „Jsme připraveni na jednání. Můžeme však mluvit o mnohem menších objemech. Možná okolo 15 miliard kubíků za rok pro země sousedící s Ukrajinou," řekl Miller v rozhovoru pro agenturu Reuters. … více

  • Zděšení z toho, co Řecko podniká s Ruskem. Mohlo by to prý způsobit tento mocný otřes

    Parlamentnílisty.cz, 29. 4. 2015 Řecký premiér Alexis Tsipras a generální ředitel Gazpromu Alexej Miller se minulý týden dohodli, kudy by mohl vést plynovod, prostřednictvím kterého bude Rusko do Řecka dodávat plyn. Dlouhodobý projekt v řádech několika miliard dolarů je podle Andrewa Hammonda z britského think tanku LSE IDEAS dalším důkazem hospodářského i politického sbližování obou zemí. … více

  • Rusko a Čína podepsaly rámcovou smlouvu o plynu. Zaručí prý stabilitu a právo

    Parlamentnílisty.cz, 9. 11. 2014 Rusko a Čína dnes v Pekingu za účasti prezidentů obou zemí podepsaly rámcovou smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu do Číny, a to takzvanou západní cestou. Informovala o tom agentura Reuters. Podle šéfa ruského plynárenského podniku Gazprom Alexeje Millera by se Čína díky těmto dodávkám mohla stát větším odběratelem ruského plynu než Evropa. … více